různé

Obsah


Články - Do této rubriky budu uvádět zejména své myšlenky formou kratších úryvků. Bude jednat většinou o články čistě úvahové. Jejich cílem je to, aby si čtenář uvědomil určité skutečnosti, nad kterými se třeba normálně ani nezamyslí. Jistě, najdou se takoví, kteří budou říkat, proč to sem vůbec píšu, že je to přeci křišťálově čisté a že křišťálověji čistější to už ani býti nemůže (zdravím Grosse;)). Ale to je právě to. Ti, kdo se nejvíce ozývají, bývají ti, kteří si nedají ani tu práci zkusit pochopit podstatu dané situace či problému. Když už se stane, že jádro pochytí, tak ho nevemou na vědomí. Cílem článků není vnutit někomu můj názor, ale udělat si názor vlastní. Nikoli na základě podsouvání nějakých informací, ale na základě sebezamyšlení.

Texty - Během několika posledních let se mi párkrát nadmulo básnické střevo a tady vidíte výsledek :) Nijak intenzivně jsem se textování nevěnoval, přesto mě těší, že zde mohu některé své výtvory uvést. Rozhodně je to lepší, než je nechat ležet v šuplíku. Když se vám budou líbit, budu rád. Jsou zde uvedeny jak nové texty ke známým skladbám, tak i básnické texty bez jakékoli předlohy. Jedno přeci jen mají společné. Všechny vycházejí z určitých životních prožitků.


Články




Etika a reklama - zpět nahoru -

Vybral jsem si toto téma, protože jeho význam pokládám v dnešní době za velmi podstatný. Reklama se týká naprosto všech lidí v civilizovaném světě. Reklamu si připouštět můžeme nebo nemusíme, ale to už je na každém z nás. Mohlo by se zdát až pokrytecké, kdybychom si hráli na to, že tu reklama není a že na nás nemá vůbec žádný vliv. Nezpochybnitelné je to, že ovlivňuje nás všechny, ať si to přejeme nebo ne. Záleží ale na tom, do jaké míry. Názory na etiku v reklamě se různí. Jedni zarytě tvrdí, že jakákoli reklama je neetická. Druzí připouštějí existenci neetické i etické reklamy. Každý člověk má ovšem trochu odlišné parametry pro její hodnocení. Díky tomu se stává etika reklamy častým tématem diskusí a sporů. Proto jsem se také rozhodl napsat tento článek s vyjádřením svých názorů. Esej jsem rozdělil do dvou částí. V první části jsem se rozhodl zabrousVyhledávačeit na internet a podívat se na různé více či méně oficiální stránky, abych si udělal představu o tom, co si o etice reklamy myslí „běžný“ občan. Úvodem jsem vybral pár nejčastějších názorů proti etice reklamy, se kterými nesouhlasím a následně jsem se k nim vyjádřil. Ve druhé části popisuji svá stanoviska k různým druhům reklamy. Dozvíte se zde, jakou reklamu považuji za etickou a kterou nikoli.

Většina spoluobčanů považuje reklamu za neetickou – za něco, co jim každý večer kazí požitek ze sledovaného filmu. Setkal jsem se s tvrzením, že reklama může být v jádru eticky správná, ale nepřijatelné je její započítávání do účetních nákladů. Tím vlastně zákazník platí reklamu, kterou si neobjednal. S tímto názorem nesouhlasím. Zákazník si musí uvědomit, že bez reklamy by tento výrobek vůbec nemusel zaregistrovat (což je pravděpodobné vzhledem k množství výrobků na našem trhu), i když je kvalitní a využitelný. Nejvíce jsem se setkal s názory, že reklama stejně vždy nabízí jen to, co je příliš drahé nebo nekvalitní. Toto je to další názor, se kterým se nemohu úplně ztotožnit. Jak jsem již zmínil o pár řádků výše – i dobré výrobky potřebují reklamu, aby se o nich vědělo. Proto není možné tento výrok vztáhnout na všechny propagované výrobky a služby. Dalším argumentem směřujícím proti etice reklamy je tvrzení, že reklama porušuje lidskou svobodu vytvářením nových potřeb. S tím také nemohu souhlasit. Bez vytváření nových potřeb bychom se ve vývoji vpřed určitě nepohnuli. Podle mého názoru zde není problém ve vytváření nových potřeb, ale v tom, jak se k nim člověk staví. Samozřejmě, pokud bude reklama agresivní a vtíravá, bude neetická, ale to nemá s vytvářením nových potřeb vůbec nic společného.

Pokud chceme uvažovat nad tím, jestli je určitá reklama etická nebo ne, měli bychom si nejprve položit jinou otázku. Proč vlastně reklama existuje? Reklama je součástí propagace, která patří do marketingového mixu firem. Úkolem reklamy je informovat a přesvědčit zvolenou cílovou skupinu o koupi či používání určitého výrobku nebo služby. Společnosti si najímají reklamní agentury, které jsou právě těmi strůjci sloganů, klipů a letáků. Především jim by se měla věnovat největší pozornost a zejména jich by se měly týkat regulační zákony. Přitom si uvědomme, že etika a zákony nejsou to samé. Zákony jsou závazné pro všechny občany na určitém území, ale etické normy má v sobě každý z nás. V reklamě vidím jeden zásadní problém. Pokud je masová, má na každého jedince jiný vliv v závislosti na jeho věku, pohlaví, vzdělání, charakteru, zkušeností, sociálního zázemí atd.. Určitý způsob prezentace reklamy či přímo její obsah bude na někoho působit nedráždivě, ale jiného může pobuřovat. Masovost je bohužel jedním ze základních záměrů obchodníků – oslovit co největší počet lidí a z nich rekrutovat maximum zákazníků. Etika reklamy by se měla posuzovat ze dvou rozdílných pohledů. Prvním je pohled na formu reklamy a druhým je pohled na její obsah. Všeobecně za nevhodné považuji formy agresivní reklamy, jako jsou podomní prodeje a jiné (o nich se blíže dočtete v několika následujících odstavcích). Obsah by měl být volen tak, aby oslovoval stanovenou cílovou skupinu potenciálních zákazníků, ale aby současně nepůsobil negativně například na jinou věkovou skupinu, než které je reklama určená. Množství reklamy, se kterou se setkáváme den co den, zesílilo v České republice zejména po revoluci roku 1989. Poté, co se otevřely hranice a dveře svobodnému podnikání, začaly zahraniční a domácí subjekty rozvíjet naplno své podnikatelské záměry. Propukal silný konkurenční boj o zákazníky a tím se zvyšovalo množství reklamy v médiích i na ulici. Lidé jsou každý den zavalováni tolika nevyžádanými informacemi, že mají často problémy s jejich filtrováním a tříděním. Již toto informační přesycení můžeme považovat za neetické a nežádoucí.

Je reklama etická? Jak která. Podle mě je reklama etická, pokud je potenciálním zákazníkem výslovně vyžádána. Když se například rozhodnu, že si koupím nové auto, pořídím si katalog (časopis) s nabídkou vozů. Ten mi pomůže se definitivně rozhodnout, jaké auto si obstarám. Samozřejmě, že i tady na mě bude intenzivně působit reklama, ale zároveň mi umožní získání informací o výrobcích a modelech automobilů. Budu vnímat reklamní slogany a vychvalování výrobků jejich producenty. NicVyhledávačeméně to považuji za reklamu vyžádanou, která mi svým způsobem pomáhá v rozhodování už tím, že ukazuje na přednosti výrobků. Tato forma mi připadá neagresivní, protože mi dává šanci si v klidu srovnat nabídku s konkurencí. Dostává se mi tím prostor k posouzení kladů a záporů nabízeného produktu. Mohu ho využít, ale nemusím. To už záleží jen na mě. V odborných časopisech považuji reklamu spojenou s určitou danou oblastí za přípustnou. Čtenář, který si časopis koupil a právě ho čte, projevil otevřenost k informacím souvisejícím s určitým druhem zboží a služeb. Bude-li reklama na stejné téma, nebude jej příliš obtěžovat, za předpokladu rozumného rozsahu. Z běžného života vím, že lidé mnohem hůře snášejí reklamu ve zpravodajských novinách, než například Bédu Trávníčka se svojí sekačkou v časopisech pro kutily a zahrádkáře.

K neetické reklamě řadím například podomní prodeje, prodeje na ulici, nevyžádanou poštu, emaily a telefonáty. Podomní prodeje jsou určitým přímým zasahováním do soukromí jedince. Tyto aktivity většinu lidí obtěžují. Proto je nejčastějším jevem to, že naprostá většina potenciálních klientů vůbec neotevře dveře, i když jsou doma. Nesvědčí to již samo o tom, že by tato reklama měla být považována za neetickou? Proč to ti lidé uvnitř bytů dělají? Hrají si jen tak na schovávanou, nebo k tomu mají nějaký odlišný a závažnější důvod? Asi jim připadá nepříjemné bavit se s někým, kdo je bude dlouhé minuty přesvědčovat o tom, že jen s jeho práškem je bílá bělejší a černá černější, než kdykoliv předtím. Jsem jedním z těch, kteří ignorují tyto prodejce. Podobné to je i s prodejem na ulici. Zde je člověk znenadání „přepaden“ a je mu cosi vnucováno ke koupi, aniž by měl možnost objektivně srovnat nabídku konkurence. Nehledě na to má člověk během dne určitě plno věcí na práci a takový přístup ho může obtěžovat a zdržovat, což se také stává. Je takové chování vůbec přijatelné? Za etické se podle mě nedá považovat něco, co druhého obtěžuje. Některým společnostem přináší takové chování nemalé zisky a proto u nich etické chování ustupuje do pozadí. Nevyžádaná pošta, telefonáty nebo emailový „spam“ na první pohled nevypadají jako žádný veliký problém. Je tomu tak až do chvíle, kdy budete dostávat desítky reklamních emailů denně či se Vám naplní schránka na dopisy tak, že na běžnou korespondenci v ní už nezbude žádné místo. Pokud jste to dříve nepovažovali za věc, ze které byste si měli dělat těžkou hlavu, pak zajisté změníte názor. Takové reklamní chování považuji za krajně neetické a mělo by být i trestné.

Jak již vyplynulo z předchozích dvou odstavců, za neetickou považuji zejména reklamu agresivní (nevyžádanou, nečekanou..). Za etickou pokládám reklamu neagresivní a vyžádanou. Nicméně při přemýšlení o této problematice jsem dospěl k názoru, že bych zavedl ještě jednu skupinu a tou by byla reklama neutrální. Do „neutrálních reklam“ bych zařadil takový druh neagresivní reklamy, kterou sice vnímáme, ale nemusíme se jí přímo zabývat, pokud nechceme. Patří sem například reklama ve výlohách obchodů. Když máme zájem o určitý druh zboží, podíváme se blíže, jinak můžeme nerušeně pokračovat ve své cestě. Do stejné kategorie bych zařadil určitých reklamních televizních bloků. Zde nemám na mysli běžné reklamní vstupy během televizních pořadů, ale reklamy v ucelených časových pásmech, jako je například Teleshoping. Za předpokladu, že by byla tato pásma uvedena v televizním programu. Běžné reklamy a upoutávky v televizi, zejména v průběhu filmů, považuji za neetické a nevkusné. Na druhou stranu chápu, že komerční televize by se bez nich neobešly. Beru to za jakousi formu daně za to, že máme možnost výběru z více stanic.

Reklamu můžeme v podstatě rozdělit na dvě základní skupiny. První skupina reklamy je charakterizována tím, že ji vnímáme a přímo si ji uvědomujeme. Druhou pouze zaznamenáme smysly (vnímáme jí), ale neuvědomujeme si jí. Když si ji uvědomujeme dokážeme odhadnout, zda na nás působí. Můžeme říci i jak moc má na nás vliv. V případě pouze vnímané reklamy je to diametrálně odlišné. Nemůžeme se jí efektivně bránit. Proto považuji tento druh za velmi zákeřný a neetický, který v tomto případě hraničí s manipulací a tím balancuje na hraně zákona. Je velice těžké prokázat v těchto případech porušení zákona, pokud není výrazné. S tím souvisí například problémy s odhalováním negativního ovlivňování podprahového vnímání. V praxi se ovšem vyskytují reklamy kombinované z těchto dvou skupin.

Často vídáme na reklamních letácích či v televizních reklamách slogany, které jsou zavádějící a klamavé. Může si například společnost dovolit říci, že je nejlepší v oboru, aniž by své tvrzení nějak objektivně dokázala? Pak se setkáváme s výskytem několika stejných druhů výrobků na stejném trhu o kterých jejich výrobci tvrdí, že jen po jejich prášku bude košile nejbělejší a že všechny ostatní „běžné“ jim nesahají ani po kotníky. Když se nad tím zamyslíme, může nás napadnout, že si z nás dělají buď srandu nebo hlupáky. MVyhledávačeyslím si, že v tomto ohledu by se měly zákony zpřísnit. Naopak nevím, proč není povolená srovnávací reklama. Taková by byla jistě prospěšnější. Představoval bych si to tak, že by byly v reklamě uvedeny hodnotící parametry, postup a výsledek srovnání s konkrétní značkou (značkami). Bylo by to pro zákazníky fér a je to lepší než srovnávat své výrobky s výrobky „běžnými“.

Jak jsme si již řekli, reklama je všudypřítomná. Neunikneme jí ani v prostředí svého obývacího pokoje, kde na nás ovlivňuje z prostředí televizních a rozhlasových studií nebo internetových serverů. Musíme se smířit s tím, že soužití s reklamou je třeba respektovat. Nicméně to neznamená, že bychom si měli nechat vše líbit. Je v pořádku, když se projevíme a řekneme svůj názor na to, jakou reklamu považujeme za etickou a kterou ne. Nedělám si iluze, že bude reklama v následujících letech v menším měřítku, než je tomu dnes. Řada společností upřednostní raději tučnější zisky na úkor určité dávky slušnosti a etiky. Vždyť reklamě jde vždy jen o jedno – získat zákazníky.

pozn. autora: Obrázky pocházejí z kanadského časopisu Adbusters.org





O lidské nesvobodě neboli o síle afektů - zpět nahoru -

Pro tuto esej jsem si zvolil jako podklad knihu Etika od autora, kterým je jeden z nejznámějších filozofů - Benedictus de Spinoza. Vybral jsem z ní několik Spinozových tvrzení ze IV. části nazvané „O lidské nesvobodě neboli o síle afektů“. K těmto tvrzením vždy připojuji svůj názor a pohled na dané téma.

Tvrzení 45.: „Nenávist nemůže být nikdy dobrá.“ 1)
Spinoza uvádí, že když někoho nenávidíme, máme tendenci směřovat k jeho likvidaci a tím konáme zlo. Negativní afekty, jako je třeba hněv nebo závist, se přímo vztahují k nenávisti a proto jsou zlé. Je tu však také jeden, velmi podstatný, fakt. Nenávist s opětovanou nenávistí roste a je tu možnost, že se postupem času bude promítat čím dál více do okolního prostředí. Uvědomme si, že pokud nás bude někdo třeba pomlouvat a my budeme pomluvy opětovat (většinou s ještě větší razancí, abychom byli „úspěšnější“), nepovede to k ničemu jinému, než ke gradaci tohoto zla. Tyto negativní vlivy budou mít ovšem hluboké dopady i na naše okolí. Nejen, že já budu někoho nenávidět, ale také například moje manželka či děti budou pociťovat určitou nenávist k těm lidem, které nenávidím já. Samozřejmě, že to samé se nastane i na druhé straně u těch, co s pomluvami vlastně začali. Jejich rodina bude nenávidět mě nebo popřípadě celou mojí rodinu. Tím dochází ke zbytečnému šíření zla mezi lidmi navzájem. Měli bychom se takového jednání vyvarovat. Následující uvedené tvrzení je určitým rozšířením tohoto tvrzení.

Tvrzení 46.: „Kdo žije pod vedením rozumu, snaží se, pokud může, oplácet nenávist, hněv, pohrdání atd., které vůči němu někdo druhý pociťuje, láskou nebo velkorysostí.“ 2)
Dle slov Spinozy můžeme usuzovat, že člověk by měl co nejčastěji používat rozum, aby se vyvaroval negativním afektům nenávisti. Jak jsem již zmínil u předchozího tvrzení, je špatné působit na nenávist nenávistí. Naopak je důležité, abychom se naučili nenávist pomocí svého přístupu eliminovat. Jak toho můžeme dosáhnout? Je to vůbec možné? Já si myslím že ano, stejně tak jako filozof, který je autorem souvisejícího tvrzení. Zlo nemůžeme likvidovat zlem, ale musíme na něj nechat působit dobro. Dobro ve formě lásky a velkorysosti. Takové konání nám přinese dvojí efekt. Jednak tím zamezíme tomu, aby se šířily afekty nenávisti, ale i tomu, že dobro, kterým ono zlo oplatíme bude mít určitě v konečném důsledku i pozitivní dopad na toho člověka, o d něhož hněv či nenávist přišla. Tím velmi napomáháme šíření dobra i když na první pohled se to nemusí zdát tak patrné.
Vyhledávače
Tvrzení 57.: „Pyšný člověk miluje přítomnost příživníků a pochlebníků a nenávidí přítomnost ušlechtilých lidí“. 3)
Nejprve si uvědomme, co Spinoza myslí pýchou: „Pýcha je radost vznikající z toho, že člověk má o sobě lepší mínění, než je přiměřené.“ 4) Lidé ovládnuti pýchou jsou v nejlepším duševním rozpoložení, pokud jsou obklopováni těmi, kteří jim jejich pýchu „přikrmují“. Přechvalují je, aby se snáze dostali do jejich přízně. Čím větší je výskyt pochlebovačů, tím je větší nárůst pýchy. Pyšný jedinec si snaží své „stádo“ udržet. Proč to dělá? Protože by bylo pro něho velice bolestné, kdyby se mu zmenšilo. Tím by se zmenšil okruh jeho přímých obdivovatelů a došlo by k poklesu pýchy, což pro něho není žádoucí. Pyšný člověk se straní lidí, kteří ho považují za sobě rovného. Mohli by zapříčinit splasknutí jeho „balónku“ pýchy. To ovšem nechce v žádném případě dopustit, protože pýcha je pro něho radostí. Myslím si, že největší sklon k pýše mají vůdci určitých skupin osob s patrným nadřazeným postavením a vlivem. Jako příklad mohu uvést vedoucí pracovníky ve firmách a pracovních kolektivech. Nadřízený je zde vnímán jako autorita a někteří jedinci se proto chtějí dostat do jeho přízně způsobem, že ho přechvalují a pochlebují mu.

Tvrzení 63.: „Kdo je veden strachem a koná dobro, aby se vyhnul zlu, ten není veden rozumem.“ 5)
Po chvilce přemýšlení mne napadl přesný důkaz tohoto tvrzení. Představme si, že by byl předčasně propuštěn na svobodu již dlouho trestaný vězeň. Součástí předčasného propuštění z vazby je ale podmínka, že musí po dobu několika let chodit na veřejně prospěšné práce. Co udělá takový člověk? Pravděpodobně bude s tímto návrhem souhlasit, protože ve vězení další roky trávit nechce. Koná tak na základě rozumu? Zcela jistě můžeme říci, že ne. Bylo by tomu pouze za předpokladu, že by vykonával veřejně prospěšné práce aniž by tu byla hrozba nedodržení podmínky a následného putování zpět za mříže. Co z tohoto příkladu vyplývá? Podle Spinozy je důsledek tvrzení následující: „Žádostí, která vzniká z rozumu, vyhledáváme dobro přímo a nepřímo se vyhýbáme zlu.“ 6) Zmíněná žádost vzniká pouze z přímého poznání dobra, s čímž také souhlasím. V této souvislosti mě napadá ještě jedna analogie. Student, který vypracuje semestrální práci (jakožto povinnost) včas a s předstihem, jedná na základě rozumu - chce přímo v souvisejícím předmětu uspět. Naopak student, jež je na konci semestru veden strachem z opakování předmětu, vypracovává práci proto, aby se vyhnul zlu v podobě neúspěšného absolvování. Takové jednání shledávám jako rozumem nevedené.

Tvrzení 65.: „Pod vedením rozumu následujeme ze dvou dobrých věcí tu, která je lepší, a ze dvou zlých věcí tu, která je méně zlá“ 7)
Člověk během svého života čelí mnoha nejrůznějším rozhodováním. Při každém rozhodování by si měl vybírat takovou alternativu, která je pro něho lepší a přinese mu co nejvyšší možné dobro. Co to znamená? Je třeba zvolit z možných variantu buď nejvíce dobrou, nebo nejméně zlou. Spinoza tvrdí, že i dobro bránící nám v tom, abychom dosáhli ještě většího dobra, je zlem. S tímto jeho názorem se také ztotožňuji. Silně mi to připomíná situaci, kdy se mladý člověk rozhodne podnikat. Jeho rodiče a jiní rodinní příslušníci se mu to ale snaží rozmluvit. Proč to dělají? Nechtějí mít v rodině úspěšného podnikatele? Tak to asi nejspíše nebude, pokud pomineme zlo ve formě závisti, která se zde také může vyskytnout. Jediné co chtějí, je ochránit ho před rizikem, které je s podnikáním neoddělitelně spojeno. Podle mě tím dělají dobro. Nicméně, pokud se mu bude v podnikání dařit, pak dobro pocházející z této činnosti může být mnohem větší. Když se tak stane, může být dobro „ochrana před rizikem“ považováno jako zlo, které člověka brzdí před dosažením většího dobra. Zde se ale vyskytuje jeden zásadní problém. Je možné vždy předem vybrat z možných variant tu nejlepší? Co když náš podnikatel úspěšný nebude a zkrachuje? Tento neúspěch může brát jako zlo, nebo dokonce i jako dobro – v případě, že se po pádu hned postaví na nohy a stane se díky němu ještě silnější než dříve, i když je to vykoupeno finanční ztrátou.

1) Benedictus de Spinoza: Etika, Dybbuk, Praha 2004 - str. 212
2) str. 213
3) str. 219
4) str. 219
5) str. 226
6) str. 226
7) str. 227





Snažíte se vždy obhajovat pravdu, slušnost a spravedlnost? - zpět nahoru -

Čím více lidí se bude o pravdu, slušnost a spravedlnost starat, tím více se budou vyskytovat v našich životech. Stůjte za nimi. Nedovolte jejich potlačování a to jakýmkoli způsobem. Úvodem vám budu vyprávět příběh, jehož jsem byl hlavním aktérem.

Byl jednou jeden kluk, který chodil na druhý stupeň základní školy. S většinou svých spolužáků vycházel dobře. Našli se ale i takoví, jejichž chování příliš ukázkové nebylo. Určitě znáte ty "frajírky" tříd, nepatřící zrovna k premiantům. Proto na sebe chtějí upoutat pozornost pomocí průšvihů a tím, že dávají hlasitě najevo nesouhlas k postojům ostatních. Snaží se hledat důvody, proč kritizovat druhé a to v čemkoli. Právě oni byli příčinou konfliktu s hlavní postavou příběhu. Nelíbilo se jim, že mluvím slušně, bez sprostých a urážlivých slov. Důsledkem bylo slovní napadání a nabádání k tomu, abych změnil svůj vyjadřovací slovník. V tu chvíli jsem se zamyslel. Co je to za blbost, aby mi takoví exemplární "blbečci" říkali, jak se mám chovat? Nevyvedlo mě to z míry. Nenechal jsem se vyprovokovat a sprostě jsem mluvit nezačal. Bylo to nejlepší, co jsem v té chvíli mohl udělat. Nechtěl jsem se dostat na jejich úroveň tím, že bych "přijal" jejich podmínky a chování. Ano, jistě, měl bych pak jednodušší pobyt ve třídě. Ale moje hodnoty jsou pro mě mnohem víc. Vážím si jich a nemám v úmyslu je porušovat. Nevzdám se principů, kterým věřím. Mezi ně patří i slušnost. Každému občas uteče nějaké to ostřejší slovo. To se prostě stane, ale člověk by se měl umět ovládat.





Jak těžké je zůstat sám sebou? - zpět nahoru -

Tak tato otázka mi byla položena u maturitní písemky z českého jazyka. Dobře mi sedla, protože mám rád úvahy na všelijaká témata a nestydím se za své názory a postoje. Na první pohled se může někomu zdát otázka lehká. Když se důkladněji zamyslíte nad tím, co všechno na nás působí a manipuluje s námi, aniž si to mnohdy uvědomujeme, přišlo mi toto téma jako velmi dobré pro zkoušku z dospělosti.

Poté, co jsem se zeptal své babičky žijící v Praze, co si myslí o zvolené otázce, řekla mi, že být sám sebou je lehké a že by vlastně ani nevěděla co o tom psát. Díky tomu, s jakou rychlostí odpověděla, pochybuji, že nad tím ztrávila chvíli přemýšlením. Je to vážně dobrá otázka. Měl by si jí nepochybně zodpovědět každý, kdo má alespoň zájem znát vnější vlivy na svoji osobnost a uvědomit si svojí poměrně snadnou manipulovatelnost prostředím, ve kterém žije. V dnešní době se záměrně manipuluje s lidmi, ať už formou třeba reklamy využívající podprahové vnímání nebo fíglů osobního kontaktu.

Takže vezměme to pěkně popořadě. Prvními významnými činiteli formující člověka, jsou jeho rodiče a samozřejmě celá rodina. Rodiče vytvářejí základní soubor hodnot přijímaných dítětem. To, jaký mají přístup k dětem, je rozhodujícím faktorem zejména v předškolním věku. Prostředí, ve kterém jedinec vyrůstá, v něm zanechává nesmazatelné stopy na celý život. Mantinely, nastavené rodiči v dětství, ulehčí nebo ztíží nástup potomka do společnosti. Každý rodič má mantinely zasazené na jiných místech. V začátcích života jedince jsou jím kopírovány. S postupem let se pozice mantinelů mění na základě vlastních zkušeností. Takže je to poměrně jasné. Rodiče jsou prvními "manipulanty" s naší osobností. Na nich závisí, jaké vlastnosti se u nás projeví v raném věku jako dominantní.

VyhledávačePo dosažení školního věku přechází zodpovědnost za vývoj dítěte z velké části na učitele a vychovatele ve školách. Neměli by ovšem zcela zastoupit výchovnou práci rodičů, i když se to stává častým jevem. Proč si myslíte, že je to tak? Určitě vás okamžitě napadne jeden důvod. Jistě. Příčinou je nedostatek času věnovaného dětem rodiči.

Ve většině rodin probíhá každý den velmi podobně. Děti se po návratu ze školy věnují zájmovým činnostem, jako jsou třeba počítačové hry, pobíhání s kamarády po sídlišti... Ať už dělají cokoli, vše formuje jejich osobnosti. Pořady, které sledují, hry které hrají, kamarádi v roztrhaných teplácích i intelektuální kolegové kroužku mladých techniků na ně mají velký vliv. Čím jsou mladší, tím nabývá vliv větších rozměrů. Vede mě to k názoru, že by rodiče měli bedlivě sledovat veškeré aktivity svých dětí. Jsou za ně zodpovědní. Navečer se rodiče vrátí ze zaměstnání. Většinu společného času s dětmi tráví sledováním televize. U ní se toho příliš nenamluví. Všeobecně rodiče nejsou zvyklí naslouchat problémům svých potomků. Když jejich ratolesti provedou nějaký průšvih, jediné co udělají je to, že na ně začnou řvát a dají jim pár facek nebo páskem na holou. Měl by se tento přístup změnit. Dělá jim problém probírat a řešit s dětmi problémy. Jestliže si s dítětem sedneme a v klidu s ním probereme vzniklou situaci, máme větší šanci zjistit pravou příčinu změny chování, i když se může na první pohled zdát odlišná od skutečného stavu. Pokud neznáme celý problém, společně se všemi okolnostmi, ve kterém dotyčný plave, těžko mu pak můžeme hodit záchrannou vestu, když nevíme, kde se nalézá. Nemůžeme ho zbavit starostí nebo mu alespoň ulehčit v tom smyslu, že se nám může vyzpovídat. Dnes nebývá běžné, aby se děti svým opatrovníkům a pečovatelům svěřovaly. Je to proto, že dospělí k nim zaujímají postoje spíše nadřazené, než kamarádské, takže své problémy raději řeší mezi spolužáky. Pomoc kamarádů, ač míněná dobře, může mít za následek další druhy přidružených problémů, jako jsou zkreslené informace, nedostatek životních zkušeností atd.. Nemůžeme se jim divit. Na jejich místě bychom se chovali stejně. Mají na paměti, že pokud s nimi chce mluvit dospělý člověk, je to hlavně proto, aby jim něco nařídil nebo za něco vynadal. Chceme-li dětem rozumět, musíme s nimi mluvit jako se sobě rovnými a ne pouze v případě, když chceme přednést stížnost. Je důležité se aktivně zajímat o jejich koníčky a pomáhat jim s nimi. Myslím, že v tom lze najít cestu porozumění mezi generacemi a smazat tím tzv. mezigenerační strop. Podobný efekt může mít snaha o pochopení svých vnuků a vnuček. Do jisté míry. Vždyť je tu rozdíl v průměru asi 50 let. Ale jak jsem uvedl, je to možné. Moje babička z tátovi strany je důkazem toho, že se mohou i prarodiče zajímat o záliby svých potomků a upřímně podporovat je v tom, co dělají. Nejen pro to, že se to dělá, dávat naději nové generaci, ale důležité je chápat jejich záměr a dokázat si s nimi o něm promluvit. Tím si uděláte lepší představu o životě a plánech své rodiny. Navíc nebudete bráni za člověka čekajícího jen na poslední den svého života. Co můžete vědět. Třeba v pokročilejším věku dokážete předložit zajímavý návrh k realizaci. Nezapomeňte. Jak se k nim v mládí budete chovat , tak se oni budou s největší pravděpodobností chovat i ke svým potomkům. Použil bych pro to jeden ekonomický výraz - duplikace. Učte je tím, že dělejte co říkáte. Jestliže řeknete, že je kouření špatný zlozvyk, tak nekuřte. Jinak si tím podkopáváte základy domu vlastních rad. Takové poučování mívá opačný efekt, to mi věřte. Stejně tak kritizovat někoho za nepořádek, pokud mi sami nemáme uklizeno před svým prahem, není šťastné.

Nevýhodou dětí je jejich důvěřivost a lehká manipulovatelnost. Na počátku životní cesty jsou jejich kroky střeženy rodiči. Rodič nemůže syna nebo dceru udržovat na koleji, která je podle něho nejlepší, ale časem se může stát, že výpravčí přehodí výhybku. Měl by být ovšem schopen zakročit v případě, kdy by se vlak života řítil zcela mimo trať a hrozila obrovská katastrofa.

Když se dostaneme z raného dětství do dospívání a dospělosti, čekají na nás další na nás další vlivy, se kterými je třeba se vypořádat, aby na vás neměly příliš velký vliv. Jedná se zejména o reklamu všeho druhu. Nabízejí nám různé věci, většinou takové, bez kterých se v žádném případě nemůžete obejít, jak zní slogany. Mnohdy přehnané reklamní akce způsobují nutkání spotřebitele výrobek koupit i přes to, že ho vlastně vůbec nepotřebuje. Zejména mladý člověk, kterému veškeré výdaje hradí rodiče, nedokáží racionálně posoudit co potřebují a co nikoli. Pozor, nejedná se pouze o děti bez vlastních financí, ale také je zarážející, kolik lidí je schopno si koupit naprosto nepotřebný a nepoužitelný výrobek nízké kvality. A to jen díky lákadlům marketingových postupů, které si s našimi pocity a emocemi hrají promyšlenou partičku pokru. Přitom nám stále vidí do karet a jejich předpoklad dalšího našeho vyložení záleží pouze na jejich znalostech psychologie a jak jí dokáží využít ke svému největšímu zisku. Je to drsné, ale je to tak. Zkuste se zamyslet nad tím, jestli vám v paměti utkvěly slogany společností z plakátů, billboardů a médií. Věřím tomu, že ve vaší hlavě vězí. Při kontaktu s propagovanou firemní značkou se mají ve zvyku připomínat. Toho se nejspíše nezbavíme. Pro nás, spotřebitele, je důležité, abychom byli schopni racionálně uvažovat o tom, co kupujeme a rozhodli se na základě rozumu. Potlačení emocí a momentálních potřeb vede k úspěchu v podobě volného prostoru ve vašem šatníku či chodbě.

Nyní bych rád poukázal na dva rozdílné přístupy nakupujících. První skupina je více reprezentována muži, zatímco druhá bývá parketou zejména žen. První varianta: Nakupující si udělá seznam, nebo si předem promyslí, co bude potřeba koupit a kolik to bude přibližně stát. Z obchodu vychází s taškou plnou věcí, které ke koupi předpokládal - s minimální odchylkou. Druhá varianta. Chybí existence seznamu a představa o nákupu je matná. Mezi regály poté dochází k tomu, že se nekupuje jen to, co je opravdu potřeba, ale i to, co se nám líbí. Takový nákup může končit tím, že hodnota věcí v košíku přesáhne finanční obnos v peněžence. Několikrát jsem byl svědkem vracení zboží zpět do regálů.
Vyhledávače
Existuje rozdílný přístup k nakupování většiny mužů a většiny žen. Muži jsou při nakupování nerozhodní. Často ho absolvují jen z nutnosti. Hororem pro ně bývá nakupování třeba oblečení a bot. Stejně to nakonec dopadá tak, že si muž vybere spíše podle toho, co se líbí jeho partnerce. Tím chci říci, že nemají tak vřelý vztah k nakupování jako ženy, takže z toho usuzuji, že na ně reklamy nemají takový vliv.

Ženy dají více na vzhled výrobku, který si kupují. Průzkumy ukazují, že něžné pohlaví snadněji podléhá reklamním trikům. Proč je tomu tak? Ženy jsou více emocionálněji založené než muži, což se samozřejmě mimo jiné odráží i při nákupech. Jsou tak náchylnější k využívání "slev" ve velkoobchodech, při jejichž navštívení náležitě odlehčí bankovnímu kontu. O objednávkových katalozích všeho druhu nabízejících za uzavření "výhodného" obchodu "kvalitní" dárky, ani nemluvě. Připomíná mi to pár věcí z našeho domova. Jeden posilovací stroj a stolní pračka, kterou jsem právě minul při průchodu předsíní. Jsou to výrobky jedné teleshopingové společnosti. Objednala si je máma, aby jí pomohly v životě. Nejsem si jist, jak často použije stolní pračku, ale jedno vím určitě. Posilovací stroj jí žádné partie těla nezpevní, pokud bude stát v koutě. Proto dávám jednoduchou radu. Než si cokoli koupíte, uvažujte, zda to využijete. Poté se snažte zjistit co nejvíce o poskytovaném produktu a příslušných atestech EU. Dejte si pozor na předražené výrobky a služby. Neptejte se prodavačů na kvalitu jejich zboží. Negativně o něm nejspíše mluvit nebudou. Informujte se u lidí, kteří už mají s oním výrobkem nějaké zkušenosti. Ptejte se více zdrojů, využívejte časopisové články nebo internetové diskuze.





Brzdy, které nám stojí v cestě za sny - zpět nahoru -

Každý má sen, sny a přání. Někdo si přeje, aby mohl pomáhat druhým, jiný touží po Teď si povíme něco o zábranách, které stojí proti naší touze a blokují možnost být každým dnem blíže k vysněnému cíli. První překonávanou věcí bývá strach.

Strach z neúspěchu. Je nejtěžší závorou nutnou nejprve otevřít, než se pustíme do další práce. Proč je strach tak silný? Před jakoukoli realizací nápadu, projektu nebo netradičního pojetí věci se zamyslí nad tím, co na to řeknou nejen přátelé, rodina, ale také ostatní obyvatele obce, i když se jich to vůbec netýká. Když s nimi budeme probírat netradiční představy, tak si můžeme domyslet, co se stane. Sousedé, stejně tak přátelé a kamarádi ho začnou přesvědčovat, že to, co zamýšlí, je úplná blbost a zbytečné plýtvání časem. Takovými nápady opovrhují a raději nedělají nic. Jsou možné dva případy, dvě možnosti, jak se podnikavec může zachovat. Buď se nechá zviklat svými kamarády, kteří v něm umocňují obavy z neúspěchu. Dobrodružství skončí dříve, než začalo. Nebo se může naopak stát, že převládne jeho vůle pokusit se dotáhnout věc až do samého konce. Hlavní zápornou roli určující úspěšnost představení hraje již zmíněný strach. Je-li potlačen, necítíme vliv možného neúspěchu tak intenzivně. Jsme přesvědčeni o dobrém konci. Nemáme špatný pocit z toho, že si zkoušíme hrát se svým osudem a pokoušíme štěstí. Na druhou stranu, pokud má strach převahu, působí jako závaží bránící nám v rozletu. Každý člověk má možnost se s ním vypořádat a usměrňovat ho. Štěstí přeje odvážným a připraveným za něj obětovat určitou daň v podobě vytrvalosti a těžké práce.

Lenost. Lenost je po strachu druhým nejdůležitějším činitelem neúspěchu. Každý zná tu situaci, kdy přijde domů, lehne si na pohovku a zapne televizi. Nic proti tomu, ale někteří diváci sledují televizi, aniž by je zajímalo, co v ní dávají. Na otázku typu "Proč se na to díváš, když tě to nebaví?" argumentují tím, že na žádném jiném kanálu nedávají nic lepšího. Je to snad důvod pro sledování něčeho, z čeho nemáme žádný užitek? Extrémem bývají ti, které dobrovolné sledování televize dokonce rozčiluje. Udělali by lépe, kdyby se šli projít nebo si zalezli do vany. Tím chci nastínit lenost jakou myslím. Zbytečné plýtvánVyhledávačeí energií. Nesnažím se napadat odpočinek pracujících, kteří se po těžkém dni v práci sotva drží na nohou, ale poukázat na ty, kteří mají dost energie na to, aby ji mohli věnovat svému sebezdokonalování. Relaxace je také určitým způsobem brána jako zdokonalující a hlavně regenerující činnost nezbytná pro funkci organismu. Někdo hraje ve volném čase na odreagování počítačové hry, jiný chodí na kulečník nebo na šipky. Dělají to proto, že se uvolní, zapomenou na chvíli na problémy a baví se tím, což je v pořádku. Zpět k lenosti. Pamatuji si, jak jeden z mých obchodních partnerů ze společnosti Amway řekl pár vět dokonale vystihující souboj aktivity s leností. Jeho známý se nemohl rozhoupat k tomu, aby si šel večer zaběhat. Když se ho kolega zeptal, co mu v tom brání, odpověděl mu, že se k tomu nemůže nějak donutit. Žádné nucení. Prostě se zvedni a udělej to. Jasná rada pro všechny se stejným problémem. Nechce se vám na nákup? Nečekejte až na poslední minuty otevírací doby, popadněte tašku a vyražte co nejdříve. Budete mít pak v hlavě méně věcí, na které musíte myslet. Nechce se vám mýt nádobí? Odkládáte přípravu na zkoušku? Postupujte úplně stejně. Nepřipusťte spolupráci s heslem: co můžu odložit na zítra, odložím na pozítří. Momentálně se vám to může zdát jako dobrý nápad. Odpadne okamžitý stres z práce, ale další den (dny) budete muset zvládat více věcí, než byste měli beze zbytků úkonů z minulého týdne. Stres a napětí se bude viditelně zvyšovat s každou další přesunutou položkou do seznamu prací na další den. Může se stát, že nezvládnete napětí a psychicky se zablokujete. Problémy jsou jako voda v přehradě a my jsme jako vesnice pod ní. Je potřeba se jich zbavovat vhodně zvolenou výpustí s dostatečným odtokem. Jinak nám hrozí protržení záchytného zařízení a následné ponoření naší existence do tun bahna a naplavenin. Nehledě na to, že pohroma může zapříčinit odplavení snů. Proto nebuďte líní v případě potřeby darovat pár hodin "upouštěcích prací" za cenu promeškaného seriálu. Získáte větší jistotu do budoucnosti.

Nedostatek času. Vážně je překážkou? Kolik času denně mají na svoji aktivitu úspěšní lidé? Více než ostatní, "běžní", lidé? Všichni máme jen 24 hodin každý den. To, jak je investujeme nebo promarníme, je čistě jen naše záležitost a právo. Překážkou se nezdá být nedostatek času, ale nastavení priorit v našich životech. Je jasné, že nikdo nemůže stihnout udělat vše, co by chtěl. Uvedu jako příklad sebe. Píši tuto knihu, abych lidem v určitých oblastech pomohl a poradil. Uložil jsem si, že na ní budu pracovat a tak si na ní prostě ten čas najdu. Samozřejmě s tím souvisí obětování dalších aktivit, jako sledování televize, surfování na internetu, nebo hraní her. Tak to prostě chodí. Vše je o tom, co kdo považuje za důležitější. Musíme se zamyslet nad tím, kam směřujeme a podle toho uzpůsobit svůj časový harmonogram. Můžete namítat: "Co mi to tu vykládá o nějakých harmonogramech? Nikdy jsem nic takového nepoužíval, obejdu se bez toho!" Ano, obejdete, není to životně důležité. Nesmíte se ale pak divit, že budete stěží stíhat základní denní úkony a na přípravu vlastní budoucnosti nebudete mít volný čas. Budete se stále rozčilovat, že není čtyřiadvacetihodinový cyklus dostatečný pro vaše potřeby. Výmluvná fráze "nemám čas" je tím nejčastějším a nejoblíbenějším slovním spojením, kterým dáváme najevo, že máme na práci důležitější činnosti. Uvědomte si použití fráze přítelkyní nebo přítelem na vaši pozvánku na večeři, do kina nebo na procházku. Nejde o to, že by jim někdo odcizil část dne, ale že mají v programu něco důležitějšího, než čas strávený ve vaší blízkosti. Možná je pro ní/něj práce přednější než vy. Pravděpodobnost změny priorit je, zvláště v dospělém věku, velmi malá.

Neochota učit se bývá další brzdou omezující pohyb jedince kupředu. Člověk má ve zvyku strávit intenzivnějším učením jen úvodní etapy života. Přitom zanedbává fakt, že k jakékVyhledávačeoli profesi nebo zájmové činnosti, je nezbytné držet krok s dobou. Omluvy "za nás to nebylo","vždy jsem to dělal takhle" bývají jen výmluvami pocházející z nedostatku vstřebaných informací. Ano, také je jasné, že člověk nemůže vědět vše. Polyhistora v dnešní době už potkat nemůžeme. Ale v oblasti, v jaké se pohybujeme profesionálně nebo zájmově již řadu let, bychom měli mít lepší znalosti, než člověk, který se po ukončení školy začal věnovat něčemu zcela odlišnému a ve studiu v oboru již dále nepokračoval. Je tu zřejmá blokace sebevzdělávání. Nejdůležitějším prvkem vzdělávání, který musíme akceptovat, je nechat se učit lidmi mající co nejlepší vztah k tomu, co se chceme dozvědět, či v čem se chceme zdokonalit. Určité není dobré brát hned prvního učitele, na kterého natrefíte. V žádném případě nedoporučuji vzdělávání na základě bulváru a televizních programů. Dejte si práci s výběrem. Uvidíte, zajisté se vám to vyplatí. Jestliže máte pochybnosti o přístupu vašeho lektora, zkuste zvolit jiného. K učiteli přistupujte s úctou a dbejte jeho rad. Dávejte bedlivý pozor na to co říká. Učte se naslouchat. Věřte věcem o kterých mluví. Další fází postupu je osvojení schopnosti sebevzdělávání. "Abych byl lepší než ostatní, musel jsem více dřít než ostatní" říká jeden z nejlepších hokejových hráčů na světě, vzor mnoha mladých lidí, Jaromír Jágr. Platí to i v tomto případě. Kdo chce být lepší než ostatní, v tom co dělá, musí věnovat volný čas aktivitám, které budou zlepšovat jeho vlastnosti a schopnosti. Čím více se jimi bude zabývat, tím v nich bude silnější a jistější. Míst, na získávání vědomostí, máme v současné době spousty. Knihovny, studovny, archívy, internet, veřejné přednášky, odborné semináře.... Jsme v informačním věku, což je veliká výhoda pro ty, kteří rádi hltají stále nové a nové poznatky. Máme mnohem lepší přístup ke všemu, co potřebujeme, narozdíl od našich otců a dědů omezovaných obdobími válek a komunistickým režimem. Nedivím se, že měli omezený rozhled a že bylo podstatně těžší se v čemkoli prosadit. Jednoznačně je vidět rozdíl mezi společnostmi podle množství dostupných informací. Hlavně díky internetu je nyní mnohem snazší komunikace s lidmi se společnými zájmy a nic nám nebrání ve sdílení vědomostí a zkušeností, kterými se můžeme nechat inspirovat.





Sny a cíle - zpět nahoru -

Všichni máme své sny. Jen na ně máme tendenci zapomínat.

Každý z nás má nějaký svůj sen, sny a přání. Někdo si přeje, aby mohl pomáhat druhým, jiný touží po velkém úspěchu, seberealizaci, obdivu, uznání, společenském postavení nebo po penězích, kterými by zabezpečil svoji rodinu po zbytek života. Snívá se většinou pouze v noci. Sny se s příchodem rána rozplynou a my si musíme počkat znovu několik hodin, než se znovu dostaví myšlenky na vysněnou budoucnost. V průběhu dne nemají lidé ve zvyku myslet na fakt, že mají nějaké sny. Jsou tak zapojeni do každodenního kolotoče, že si je neuvědomují. Jestliže se někomu z nich přesto podaří zaměřit myšlení na sny, nemá dostatečné odhodlání k tomu, aby se k nim začal přibližovat. Je prokázáno, že téměř všechny naše sny jsou splnitelné na základě jednoduchého principu - to co si člověk dokáže představit, bývá ve většině případů dosažitelné.

Musíme si umět vytyčit hlavní cíl, kterého chceme dosáhnout. Pak jsou samozřejmě důležité také postupné cíle, tzv. navigační body, udržující správný směr, kterým se hodláme ubírat. Využíváme jich jako piloti směřující na přistání, po kterém je čeká pevná zem a dotankování paliva nutného pro další leteckou etapu. Jednotlivé cíle musí být jasně označeny a opatřeny spolehlivou řídící věží, aby bylo Vyhledávače co nejvíce minimalizováno nebezpečí jejich minutí. Je proto chytré mít v záloze ještě jednu věž, nebo nějaké jiné opatření pro nouzový případ. Postupné cíle slouží rovněž také k tomu, aby dodaly pilotovi možnost odpočinku, prostor pro zhodnocení předchozí etapy a na následnou přípravu dalšího putování.

Dávali jste si někdy novoroční předsevzetí? Tak to je právě to určování cílů, o kterém mluvím. Ruku na srdce. Jak jste se k nim začali stavět po pár dnech nebo týdnech? Nedopadli jste náhodou tak, že zůstalo u předsevzetí, ale skutečné kroky k jeho splněné se začaly postupem času pomalu,ale jistě, rozpadat a mizet ve vašich problémech a pohodlnosti? Příčinou toho je selhání navigace na cíl, tvořenou vaším odhodláním bez dostatečného množství touhy dosáhnout zvoleného závazku.

Tím, že uděláte gesto, abyste v očích přátel vypadal jako člověk, který se chce pokusit o nějakou změnu nebo snažící se zbavit zlozvyku. Nespočetněkrát jsem slyšel od svých kamarádů, že se chtějí zbavit závislosti na cigaretách. Ve většině případů to dopadlo zcela stejně. Vydrželi u předsevzetí pár dní, ti vytrvalejší i několik týdnů, ale nakonec stejně závislosti podlehli. Teď, když slyším z jejich úst opět podobné sliby, tak jen mávnu rukou a je mi jasné, jak to nejspíš dopadne. Vyjímku tvoří ti z nich, jejichž schopnost kontrolovat svoje pocity a slabosti je na poněkud vyšší úrovni a dokáží je poměrně dobře ovládat. Ale takových je minimum. Ostatní zůstanou u toho, že budou stále sdělovat nejbližším své plány do budoucna. Nicméně v den jejich předpokládaného uskutečnění se pokaždé budou vymlouvat, že to prostě nějak nevyšlo. Přitom nebyla ani snaha změnit svůj přístup od minulého nezdaru. Na vzdory všemu existuje skupina snaživců. Vyrazí za svým cílem. Přesto, že se snaží, mají s jeho dosažením problémy. Takový je prostě život. Nic nejde zlehka a člověk musí být připraven na neúspěch i s dobrým záměrem. Snaživců je třeba si vážit. I když neuspěli podle svých představ, je od nás spravedlivé uznat jejich snahu a vidět v nich odhodlání k činům. Hlavním jejich znakem je rychlé znovuzotavení z pádů a následné pokračování v cestě za úspěchem.

Jeden můj známý si dal za cíl zhubnout deset kilogramů za dva měsíce. Každý den poctivě cvičil a po večerech chodil běhat do parku. Udělal si na to čas, přestože nebyl po celém pracovním dni zrovna nejčipernější. Po uplynutí dvou měsíců mu váha ukázala o osm kilogramů méně. Sice nedosáhl své určené mety, ale měl radost z toho, že se mu podařilo zhubnout a další měsíc v tom nadále pokračoval. Byl to viditelný pokrok, který si určitě zaslouží pochvalu. Takový člověk má poměrně značnou šanci přenést aktivitu a tvrdou práci i do jiných odvětví své činnosti. Oč tu běží, je vlastně disciplína. Pokud ji máte, můžete ji aplikovat kdekoli. Sám si určil, že bude pravidelně sportovat a také to dodržoval. Věřil v to, že když ze sebe vydá více energie, než přijme, nebude mít už nikdy s nadváhou problémy. Přitom všem ho mohla držet v tempu vidina štíhlého a atraktivního těla, relaxace při sportu, nebo třeba úplně něco jiného. Podstatné je, že ho to stále vedlo k tomu, aby na sobě pravidelně pracoval.

Vraťme se teď na chvíli zpět k lidem, kteří na tom nejsou tak dobře, co se týká vůle, jako můj známý z minulého příběhu. Začal bych jednou otázkou: "Je možné nějakým způsobem trénovat svoji vůli a dotlačit jí tak k lepším výsledkům?" Ano, zcela určitě je to reálné. Podle mého názoru si můžeme s vůlí pohrávat rozdílnými způsoby. Například se doporučuje zvolit si nějakou aktivitu nedělající nám příliš velké obtíže a tu začít pravidelně a disciplinovaně provozovat. Měla by to být taková činnost, kterou již nějakou dobu vykonáváme poměrně často, ale nepravidelně. Dejme tomu, že máte problémy s páteří a rozhodnete se chodit čtyřikrát týdně plavat, pokud ovšem nejste profesionální plavec nebo akvabela. Stanovte si přesné dny a hodiny návštěv bazénu. Důležité je vytvoření jakéhosi řádu. Pravidelnou aktivitou uděláte službu nejen svému zdraví, ale také své vůli. Místo plavání můžeme klidně učinit rozhodnutí a chodit si zaběhat do parku. Po té, co zvládnete přístup k činnostem jednodušším, zkuste v další fázi takové, které nemáte rádi. Může to být třeba žehlení atd.. Čím větší odpor, nebo obavy, máte k překonávanému, tím více se vaše vůle posílí. Je to jako v autoškole. Po úspěšném absolvování kurzu získáte řidičský průkaz. Pokud poté nebudete auto řídit, vaše schopnosti se přestanou rozvíjet a po delší době se začnou dokonce zhoršovat. Přesně to samé platí o vůli. Pokud ji budeme trénovat, bude to pro nás jen užitečné a připraví nás to na těžší životní situace. Nezapomeňte přitom na to, že u vás nebude stát dozorce s bičem a kontrolovat co děláte a jak to děláte. Je to jen a jen na vás. Když nebudete dělat práci pocivě, budete podvádět pouze sebe, nikoho jiného. Nemá to smysl. Jestli chcete poznat změnu, nelžete sami sobě.

Tak to bychom měli bližší cíle. Nyní se podíváme na to, jak zkusit svoji vůli na cílech o něco vzdálenějších. Musíme si uvědomit, že abychom mohli mířit na cíl, tak ho potřebujeme zákonitě vidět. Nevidíme-li ho, pak střílíme naslepo. Pravděpodobnost zásahu je velice malá. Říká se: Trefíš to, na co míříš, pokud máš na to dost sil a zkušenosti. Když míříš na nic, tak je jedno, jak moc jsi dobrý střelec. Chcete si koupit nové auto nebo baráček? Pořiďte si katalog nVyhledávačeebo obrázek s vaším snem. Dostane konkrétní podobu a každý večer, než půjdete spát, se do něho podívejte. Sněte. Zkuste si představit, jaké by to bylo onen sen získat. Jaké by to asi bylo, prohánět se v novém kabrioletu po krajině. Automaticky vás to donutí myslet na to, jak ho získat, nebo alespoň jak se k němu přiblížit.

Někomu se to může zdát jako bláznovství, uvažovat o získání něčeho, co zrovna před ním neleží na stříbrném podnosu. Proto poměrně dost lidí díky tomu nevidí možnost toho, čeho mohou dosáhnout. Vzpomínám si na jednu motivační audiokazetu Romana Hassmanna, nezávislého vlastníka podnikání společnosti Amway, kde uvedl jeden příklad srovnání blech a lidí. Říkal, že když zavřete blechu na nějakou dobu do sklenice a pak víko otevřete, blecha vám z ní nevyskočí. Proč? Protože je zvyklá, že je tam víčko. Člověk je na tom stejně. Narodí se a vyrůstá ve společnosti, ve které se tvoří zbytečné hranice. Jmenuji například nějaké běžné, nepochopitelné a zaběhlé názory, které bývají považovány za standard. Jakmile se někdo chová proti tomu, co říkají, je označován za hlupáka či ponižován. Napadá mě třeba otázka: Proč se vyskytují protesty proti manželství, kde je starší žena než muž? Proč se na člověka sesype ze všech stran nelibost okolí, když se zmíní o tom, že chce být bohatý? Protože vybočuje z "průměru"a to je považováno za něco negativního. Způsobují to lidské vlastnosti jako je závist. Člověk je tímto nucen nikam se nepouštět a nedostatečně rozvíjet své schopnosti.

Podle mě, je smysl hry zvané život v tom, aby si každý našel a získal svůj sen a dokázal si ho náležitě užít. Není nutné být jen lehce manipulovatelnou figurkou bez vlastních vizí. Buďte sami sebou. Nikdo z nás tu není jen proto, aby bylo jeho jediným úkolem zvyšovat počet obyvatel planety.





Je dobré tolerovat nespravedlivá hodnocení? - zpět nahoru -

Není to tak dlouho, co jsem jednoho pozdního odpoledne seděl u počítače a vyřizoval poštu, když přišla na můj internetový komunikátor výzva na partii online kulečníku. Člověka, který mi ji poslal jsem prakticky neznal. Od ťukání do klávesnice mě už bolely prsty. Řekl jsem si, že pauza mi neuškodí a přijal jsem výzvu.

Hrál jsem tuto hru poprvé a zpočátku s problémy s orientací v pravidlech, ale už během první hry se to zlepšilo. Ke konci utkání jsem malinko vedl. B yl jsem svým oponentem požádán, abych se vzdal tahu a tím šance na vítězství. To mě zaskočilo, ale svolil jsem. Vynecháním tahu získal soupeř výhru.

Odvrátil jsem pozornost od komunikátoru a vrátil se ke psaní e-mailů. Zanedlouho mne upoutalo blikání ikonky chatovacího přístroje signalizující novou příchozí zprávu. Otevřel jsem ji a k mému překvapení to byla další pozvánka na billiard. Přestože jsem neměl příliš času, zajímalo mě, jak se bude chovat můj soupeř v situaci, když prohraje. Po dopsání pár řádek jsem se s velkou zvědavostí připojil k jeho kulečníkovému stolu. Během druhé hry se nic vyjímečného nestalo. Soupeř zvítězil a tak jsme se okamžitě dohodli na odvetě. Odveta se vyvíjela pro mě velmi slibně. Se značným bodovým náskokem jsem se připravoval k finálnímu šťouchu, když tu najednou vidím, že mi ten člověk na druhé straně posílal vzkaz, abych ho nechal opět vyhrát. Bylo to jasné. Zprvu jsem si myslel, že chce hrát pouze pro zábavu, což se nyní ukázalo jako veliký omyl. Nešlo mu o to zahrát si, ale nabrat body reputace, aby mohl zářit mezi svými kamarády. Připomínal mi malého, rozmazleného kluka, který si myslí, že musí vždy být vše takové, jaké to chce on. Což se později také potvrdilo. Takové chování naprosto nesnáším, takže jsem ani minutu neváhal, jak pokračovat. Byla to chvíle, která mě přinutila k tomu, abych si s ním trochu "pohrál".

Uchopil jsem tágo a poslal poslední kouli do otvoru na obvodu kulečníkového stolu. Vítězství bylo moje. Pár chvil poté, co koule zmizela v útrobách stolu se opět o slovo hlásil komunikátor svým typickým blikavým způsobem. Když jsem shlédl příchozí vzkaz, tak mě rázem přešla chuť se hrou pokračovat. To co mi napsal, už bylo docela dost. Začal hodně sprostě nadávat a vztekat se, že přišel kvůli mě o drahocenné vítězství. Jak říkám, na toto jednání nejsem zvědavý. Na druhou stranu jsem chtěl, aby si uvědomil, že takhle se normální člověk nechová. Další hra byla zahájena. Typické pro něho bylo, že mě neustále obviňoval z podvodů. Z toho že se mi lépe rozestavěly koule, nebo že si s nimi můžu libovolně hýbat, což byl samozřejmě nesmysl. Je pravda, že hra občas dělala chyby, ale ty byly na obou stranách, takže nebyl důvod k protestům. Bral je za samozřejmost, pokud ovšem nebyly na jeho straně. To pak bylo zle. Pár následujících her skončilo vyrovnaných, k nelibosti soupeře. Jeho výsledná reputace po sérii našich utkání byla nižší než na začátku. Během soubojů jsem si všiml, že oponent nejspíš neumí využívat všechny možnosti hry a že nezná celá pravidla. Nejdříve jsem mu chtěl dát pár typů a s doplněním pravidel mu pomoci. Ale po jeho urážlivých reakcích a prohlášení, že to umí hrát dokonale, jsem ho nechal během několika her trošku vydusit. Při dušení, jak to tak bývá, změknul. Přestal syrově nadávat a jeho mluva se zkultivovala. Počkal jsem až do fáze, kdy začal žadonit, abych mu řekl to, co tvrdil že perfektně zná.

Myslím, že to byla pro něho dobrá lekce. Příště si snad rozmyslí, jak se bude ke druhému chovat. Měl by si uvědomit, že reputaci a jiná hodnocení se získávají prací. Není možné čekat na to, že je nám někdo prostě jentak přidělí. Když ale mladý člověk vidí, že dospělým různé nekalosti procházejí, snaží se jich také využívat.




HYIP - High Yeld Investment Program - zpět nahoru -

HYIP (High Yield Investment Program) je systém, který slibuje vysoké zhodnocení vkladů. Jedná se o řády procent až desítek procent denně. Již na první pohled se tyto hodnoty mohou zdát přehnané, jelikož například termínovaným vkladem v bance získáme jen pár procent ročně. Proč je tak vysoké úročení? Aby hodně lidí investovalo co nejvíce peněz do programů a na riziko nehleděli. Není lákavé, pokud vám někdo nabídne za měsíc zhodnocení vašeho vkladu třeba o 150 procent?

Nedůvěra
Základní nedůvěra může plynout z toho, že HYIP systém si dnes může založit kdokoli, od teenagerů po důchodce, bez jakékoli registrace a licence. Stačí vám k tomu Google a popřípadě pár dolarů za nakoupení php skriptů na vytvoření webu a připojení ePlateb (například eGold). Také většině zakladatelů HYIPů je kolem dvaceti let, jelikož si neuvědomují možná rizika do budoucna (ať už přímá či nepřímá) - i když přímo HYIP není v ČR postihován, můžou být provozovatelé obviněni z neoprávněného podnikání či daňových úniků.

Někteří lidé (většinou majitelé a provozovatelé HYIPů, či jejich přátelé) tvrdí, že jsou prostředky vložené do HYIP systému reinvestovány do akcií, forexu, komodit či jiných produktů. Pokud s nimi ale mluvíte, na investiční odborníky rozhodně nevypadají. Pokud se člověk alespoň trochu zamyslí a logicky uvažuje, dokáže je dostat do úzkých, kde jim již vyhýbavé argumenty nestačí. Většina lidí to ovšem vůbec neřeší. Stačí jim vidět jak jim imaginární penízky přibývají na HYIP účtech a je jim fajn. Po čase zjistí, že si poměrně slušné množství paněz nelze z HYIP účtů již převést zpět. Náhoda? Spíše pravidlo. Ano, někteří lidé proplacené výběry dostanou, aby to vypadalo, že daný HYIP systém opravdu vyplácí. Často to jsou ale jen pouze známí zakladatelů, kteří jen těmito kladnými hodnoceními lákají další potenciální zájemce na tento podivný druh investování. Až daný systém nabere hodně peněz, skončí a peníze si nechají zejména zakladatelé nebo i dalších pár výše postavených investorů. Řeknete si: "To je jasné, že je to podvod!" Ano, ale provozovatelé HYIPů vás budou samozřejmě přesvědčovat o opaku a nebudou se chtít bavit o tom, jak jsou výnosy v kladu financovány a na další související detaily. Většinou se ani nedozvíte jména provozovatelů, pokud se identifikují pouze nickem a emailovou adresou. HYIPy jsou ve světě úspěšné z toho důvodu, že jsou lidé nenasytní a mají touhu rychle zbohatnout bez práce - některým vyvoleným se to může opravdu podařit, ale na úkor dalších stovek nebo tisíců oškubaných kuřátek, která sbalí krám a jdou hledat HYIP jiný a nebo se pokusí založit svůj vlastní.

Existuje množství tz. HYIP monitorů, které jsou ovšem z velkého množství neoficiální a jejich autoři si k nim mohou psát komentáře, jaké uznají za vhodné (bývají u nich referenční odkazy na daný HYIP, což na důvěryhodnosti také příliš nepřidává). Kromě toho je hodně HYIP monitorů, zejména těch českých, publikována na freeserverech - na doménách třetího řádu.

Ponziho schéma
Schéma stojí na principu, že investoři poskytují vklady provozovateli určitého fondu, aby byly následně zúročeny. Tyto peníze ovšem nejsou provozovatelem dále reinvestovány, ale prostředky jsou poskytovány na vyplácení drobných plateb během činnosti HYIPu (vyplácení pouze některých investorů, kteří pak zpravidla publikují pozitivní reference). Model funguje jen do té doby, než dojdou peníze na vyplácení (resp. až provozovatel přestane vyplácet vklady - je jen na něm, komu vklad po požádání vyplatí a komu ne). Někteří investoři dostanou své prostředky, ale většina nikoliv. Na principu Ponziho schématu fungují alespoň zčásti všechny HYIP projekty.

Co na to FBI a Policie ČR?
Zhruba před třemi lety jsem tuto problematiku, před kterou varují mezinárodní obchodní organizace a mimo jiné i americká FBI (FBI - schémata podvodů), probíral s několika lidmi a dospěli jsme k závěru, že naše legislativa na tyto druhy podvodných systémů nestačí - respektive že prakticky žádné opatření proti jejich činnosti neexistuje. Proto jsem kontaktoval lidi z Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality spadající pod Policii ČR. Dostal jsem vyrozumění, že mi odešlou vyrozumění o tom, jak se na daný investiční program dívají - tiskové prohlášení, abych ho mohl zveřejnit. Do dnešního dne jsem se nedočkal žádného oficiálního vyjádření. Z neoficiálních zdrojů jsou informace, že o těchto podvodech finanční policie nemá ani ponětí.

Naše policie, vláda a ministerstva si hrají na svém písečku a řeší jen standardní problémy a jinými i potenciálními problémy (podvody) se nezajímají. Ani nemají tolik slušnosti podat vyjádření, přesto je to jejich povinnost. Myslím, že tímto přístupem akorát umožňují fungování a vymýšlení nových způsobů podvodů. Není to motivace na nesprávném místě?

Závěr
Investování do HYIP osobně nedoporučuji. Je to mnohem větší problém, než například sázení přes internet pomocí autorizovaných sázkových kanceláří. Valná většina účastníků z velkou pravděpodobností již své peníze nikdy neuvidí, jelikož neexistuje žádná evidence provozovatelů ani jejich veřejná identifikace pomocí základních údajů jako je jméno, příjmení a adresa. Proto doporučuji všem, aby se HYIPům o bloukem vyhnuli.





MLM - Multilevel marketing - zpět nahoru -

Poslední dobou se mě plno lidí ptalo, co je to multilevel marketing (MLM, síťový marketing) a jaký na něho mám názor. Proto jsem se rozhodl o blognutí mých postřehů, zkušeností a ekonomických úvah. MLM jsem studoval a také jsem se ho osobně účastnil přibližně půl roku v rámci společnosti Amway, která je jednou z nejznámějších.

Úvodem
Nejprve bych rád řekl něco o tom, co je a co naopak není pravý MLM (ilegální MLM). Je to důležité hlavně z toho důvodu, že mnoha lidem připadá podezřelé už jen to, když vidí pyramidovou hierarchickou strukturu, která je ovšem v pracovních a podnikatelských vztazích běžná. Jak se tedy liší pravý MLM od "podvodných" her, které mají za účel získat prospěch pouze pro pár vyvolených?

Pravý MLM
Základem MLM je distribuce a propagace zboží mezi lidmi. Pravý MLM poznáme podle toho, že se zisky jednotlivých jeho členů generují z prodeje zboží - zákazníkovi (resp. členovi) přináší nákup zboží a služeb v rámci MLM užitek (zboží může být jak "běžné", tak i originální a značkové). Zisk se generuje na základě obratu (odběru zboží), který realizuje jak obchodník tak i další lidé v jeho skupině. Zboží a služby mají zejména spotřební charakter. Můžeme se setkat s distribucí potravin, čistících prostředků, kosmetiky, ale třeba i zájezdů, zajišťování dopravy, finančních služeb a tak dále. Provize z prodeje získávají členové z části zisku, který by byl jinak utracen za náklady s reklamou. Cílem pravého MLM je získat a udržet zákazníka realizujícího pravidelné nákupy. Aby to bylo možné, musí být výrobky kvalitní a nesmí být předražené (pozor, pokud MLM obchoduje například se značkovým zbožím, nemůžeme očekávat nízkou cenu).

Ilegální MLM
S ilegálním MLM se setkáváme v tom případě, že zisk členů se negeneruje ze spotřeby nějakého výrobku či služby, ale provize jsou realizovány pouze ze vstupních poplatků nově získaných členů (například jedna společnost nabízela za vstupní poplatek 25000,-Kč novému členovi pouze několikastránkovou brožuru a možnost přivádět do "systému" další lidi, z jejichž vstupních poplatků by měli provize. Podle toho, co jsem teď zmínil, je jasné, že zde opakovaný nákup neexistuje (jestli se dá brožura o hodnotě pár korun "prodávaná" za 25000,-Kč brát jako zboží - o vlastní hodnotě brožury a o souvisejících etických otázkách se raději zmiňovat nebudu). Jde v podstatě pouze o to, získat peníze od důvěřivců a pak rychle shánět další lidi, aby se pokryly náklady vynaložené na vstup.

Rozdíl
Rozdíl by měl být tedy zřejmý. U legálního MLM zapojujeme do hierarchické struktury také lidi, jenže důležitý rozdíl je právě v tom, že u legální formy se vytváří řetězec distributorů a spotřebitelů, kdežto u ilegálního se v podstatě o pravý distribuční řetězec nejedná, jelikož se shánějí lidé pouze za účelem získání podílu z jejich prvotních investic - investic na vstup do organizace, do systému. Můžeme také narazit na společnosti, které sice zboží distribuují, ale mají ho předražené (identické zboží můžeme sehnat u jiného distributora výrazně levněji). To je ale "pouze" etický problém, takový přístup zákony neřeší.

Výhody
Začneme nejprve výhodami, které nám tento systém může přinést. Jsou jimi zejména:

  • Využívat již zavedený a odzkoušený systém (v případě že je známý) - nejen počet distributorů, ale zejména délka trvání MLM je velmi důležitá.
  • Zboží jako distributoři máte levnější, než koncoví odběratelé.
  • Možnost seberealizace.
  • Výdělky jsou úměrné aktivitě a schopnostem jednat s lidmi.
  • Nízké vstupní náklady (někdy prakticky nulové nebo v řádů stokorun až tisícikorun).
  • Práce s lidmi, budování vztahů.
  • Motivované prostředí.
  • Vytváření reziduálního příjmu.
  • Školení bývají zdarma nebo velmi levná, lze na nich proniknout do detailního pochopení společnosti.
  • Bývá dostupný i rozsáhlý školící materiál.
  • Aktivní podpora od "lidí nad vámi". Přeci jen i vy jim přispíváte na živobytí.

    Nevýhody
    Vše má i své nevýhody. Tady jsou ty, které se týkají MLM:
  • Práce s lidmi (schůzky, konzultace - nedochvilnost, nemotivovanost...)
  • Závislost na lidech ve vaší skupině (hierarchicky pod vámi).
  • Potřeba komunikativnosti.
  • Jste v rámci jedné velké organizace, přestože jste prakticky nezávislí.
  • Musíte si vytvořit vztah k distribuovanému zboží, službám. Jinak v daném MLM nejspíše dlouhodobě úspěšní nebudete.
  • Zpočátku je třeba větší investice času, než se dostaví výsledky.
  • Zpočátku malé příjmy. Pokud budete úspěšní, porostou.
  • Nutná schopnost plánovat.
  • Ovládnout negativní lidské vlastnosti jako je lenost a jiné.

    Mám se do MLM zapojit?
    Tady není jednoduchá odpověď možná. Záleží na mnoha faktorech. Obecně se říká, že MLM může dělat každý, ale za určitých předpokladů. Musí být motivovaný, věřit tomu co dělá. Musí být přesvědčen o tom, že distribuované zboží je kvalitní a že dalším lidem nabízí tuto kvalitu. Nesmí mít divný pocit z toho, že někomu bude nabízet příležitost podnikání a tím i členství v MLM. A hlavně musí být připraven psychicky zvládat odmítnutí spolupráce a přenést se přes nezájem druhých lidí. Pokud jsou těmi druhými přátelé nebo rodinní příslušníci, může to být velice těžké a osobně si myslím, že málo kdo na to má, aby byl v MLM opravdu úspěšný.


    Co mi může přinést členství v MLM?
    Kromě již zmíněných výhod bych ještě doplnil, že pokud chcete být součástí byznysu, který je založen na distribuci zboží a služeb, máte zde vynikající možnost. Prakticky zdarma můžete prozkoumat jak to chodí v podnikání v konkurenčním prostředí, jaké marketingové a prodejní praktiky a postupy dané firmy používají k získávání nových distributorů a koncových zákazníků. Během mého působení u společnosti Amway jsem se mnohému přiučil. Začal jsem více číst, zejména motivační knihy a knihy týkající se rozvojů osobnosti a psychologie. Sice jsem v MLM nebyl úspěšný, ale ten půlrok, co jsem byl "uvnitř" bych jen tak za něco nevyměnil. Uvědomil jsem si o čem ten pravý business je a jak se dělá. Úžasné na tom je hlavně to, že to co jsem se dozvěděl a naučil, můžu použít kdekoli jinde, nejen v MLM. Za zprostředkování těchto poznatků děkuji mnoha lidem, které jsem tam poznal.




  • Texty




    CéDé (Nebe - Anna K) - zpět nahoru -

    Vyslýchaní pod silným světlem,
    obklopeni hustým stínem
    vyslýchaní jsou za činy
    Marný, marný všechny výmluvy
    trestní řád
    neoblomný napořád

    S Tondou Nohou se znali ze starejch časů
    S Tondou Nohou je spojili pouty za stůl, smích..

    A tak nám vzali CéDé, vzali CéDé, nám vzali CéDé...

    Nebyly to CD prázdný,
    CD popu hudby vážný
    Jsme spoutaný a CD zlámaný
    Marný, marný všechny výmluvy
    Trestní řád
    neoblomný napořád

    Chtěli jsme mít kopie stejný
    levnější, to je samozřejmý,
    zůstali jsme v base bez sítě a topení

    A tak nám vzali CéDé..



    Čivava (Chihuahua - DJ Bobo) - zpět nahoru -

    Čivava, čivava, čivava, čivava, ó čivava.

    Chtěl bych čivavu mít
    žádná Cola ani Sprajt
    raději šetřit, než pít ten sajrajt
    Jsem máča!
    Koho inspiruje čivava
    Co po ulici kráčá!

    Je to fajn
    teď napájím se sodou
    jak tank
    chladím své tělo vodou.
    Tak jo!
    Sic nemám peněz jak Klaus,
    Oh no, nečekám žádný aplaus.

    Čivavu mít
    to bych chtěl
    každej by mi jí záviděl
    s čivavou
    život je prostě príma.

    Chodil bych s ní ven, čivava
    Aspoň jednou za den, čivava
    Holešovice, Florenc, ó čivava
    A když bude lít, čivava
    Pod kabát ji můžu vzít, čivava
    Jestli bude chtít, ó čivava.

    Budu se cítit jak car,
    Její bouda bude můj kejs,
    Je prostorná, je tu mísa na keks
    Ne, musím přidat,
    Do ruky vemu sprej
    A udělám kejs ještě víc útulnej.

    Čmárám
    Bedna bude dost krejzy
    Ze všech stran
    Nechám si poradit od strejdy
    Mám plán
    Udělám ještě druhou
    Celou sám, aby neumřela nudou.

    Čivavu mít
    To bych chtěl
    Každý by mi jí záviděl
    S čivavou
    život je prostě príma

    Chodil bych s ní ven,
    Aspoň jednou za den,
    Holešovice, Florenc, ó čivava.
    A když bude lít, čivava
    Pod kabát ji můžu vzít, čivava
    Jestli bude chtít, ó čivava.

    Čivava, čivava, čivava, čivava, ó čivava.

    Chodil bych s ní ven, čivava
    Aspoň jednou za den, čivava
    Holešovice, Florenc, ó čivava.
    Toť vše co jsem chtěl říct, čivava
    S čivavou chci prostě žít, čivava
    S čivavou se dobře mít, ó čivava.



    Čmundawamba (Chumbawamba - Tubthumper) - zpět nahoru -

    Nemám síly, pomoc lidi, nemám síly

    4x: Zas jsem v tom sám
    spěchám na oběd
    děsnej hlad už mám

    Ve forntě nepředbíhej, ve frontě nepředbíhej

    Hlady nevidim, příbor neřešim
    všechno snim, tak už sem s tim!
    Myslím na sos, nevnímám nic jen guláš
    myslím na sos, nevnímám jestli se přidáš.

    Jen se neboj, se neboj, se neboj

    4x: Zas jsem v tom sám
    spěchám na oběd
    děsnej hlad už mám

    Ve forntě nepředbíhej, ve frontě nepředbíhej

    Hlady nevidim, příbor neřešim
    všechno snim, tak už sem s tim!
    Myslím na sos, nevnímám nic jen guláš
    myslím na sos, nevnímám jestli se přidáš.

    Dort tvarohový se už dělá

    4x: Zas jsem v tom sám
    spěchám na oběd
    děsnej hlad už mám

    Zas jsem ... + Nemám síly... + Ve frontě...



    Hospoda (Pohoda - Kabát) - zpět nahoru -

    Zase přišel večer bez zábran
    pomalu se do auta nakládám
    spěchám do hospody, sraz je v půl.
    Nedáme si džus ani sodu
    narazíme pípu do sudu
    kdo nedá pivo, ten je vůl.

    R:Když se u nás chlapy vožerou
    tak jenom Vodkou a nebo Tekilou
    to pak hlučný noci jsou, nedá se spát
    Choděj domu pěkně navátý
    v pusách jointy nebo cigarety
    když někdo nejde, ono to přejde, bude zas chlap.

    Chlapi někdy trochu sprostý jsou
    hlavně když dlouho tankujou
    pak i pád ze židle rozlobí
    Občas se tam někdo popere
    máma krvavý skvrny vypere
    už si zvykla, ani se nezlobí.

    Končím dnes, s sebou beru rum
    sednout do auta to je um
    chlupatý za náma přijížděj.
    Zrovna pomalu nejedu
    občas dělící čáru přejedu
    schovej flašky ať je neviděj.



    Jefferson (Jefferson - Roxette) - zpět nahoru -

    Jefferson byl vždycky divnej chlap
    bez rodičů musel vyrůstat
    Jefferson by rád pěstoval mák
    soused se ho za to pokoušel vydírat.
    Tu noc spolu měli hádku zlou
    soused na něj přišel se sekerou
    chudák Jefferson zaplatil krví svou.

    R: Tak to byl poslední Jeffersonův
    poslední Jeffersonův soud
    Tak to byl poslední Jeffersonův
    poslední Jeffersonův soud.

    Jefferson si moc zahrával
    sklep měl plnej zbraní, všem vykládal
    Jefferson zavalen dluhy ze všech stran
    dům už neměl a tak vzal za vděk stan
    Tu noc byl nejspíš asi zkouřenej
    utíkal před sousedem zadejchanej
    chudák Jefferson byl bezmocnej

    2xR

    Mohl dál žít a jeho sok
    klidně pije preso, když v rakvi ho nesou
    Mohl dál žít a jeho sok
    klidně pije preso, když v rakvi ho nesou

    Tu temnou noc jemu osudnou
    strážnej anděl udělal chybu ostudnou
    chudák Jefferson leží za studnou.

    2xR



    Na plný plyn ( I'm Living a dream - DJ Bobo) - zpět nahoru -

    Na plný plyn, na plný plyn...

    R: Jedu na plný plyn, skvěle sedí mi vůz
    tak otevři špajz za chvíli u tebe budu
    jedu na plný plyn, doufám ve tvůj úsměv
    málem jsem se vymajz,slyšíš motoru řev.

    Rap1: žádný šmejdy, má kožený potahy
    nejlepší kvality, perfektní
    l-o-v-e vim kde na to brát
    většina jde z mý výplaty.
    Mě prostě baví si s tím stále hrát
    vyprat deku, z kufru vymýct prach
    siréna není žádnej klam
    tak si trub, tak trub.

    Bridge: Jedu na plný plyn má bejby
    tak otevři špajz za chvíli u tebe budu
    jedu na plný plyn má bejby
    málem jsem se vymajz, slyšíš motoru řev.

    R:
    ...motoru řev...

    Rap2: Tak to mám rád, super požitek z řízení
    dobrý chlazení, manuální řazení
    semafor určí můj start
    budeš se smát, stačí jen říct
    nejsem z těch, kdo plno času maj
    chci vidět kolem ubíhat kraj
    ve vlasech cejtit vzduch čerstvej
    jó bude nám hej.

    Bridge:
    R:

    Wohohoh wohoh
    Nádherný auto mít to je velkej sen
    Wohohoh wohoh
    Nádherný auto mít a prožít v něm skvělej den.

    Rap1:

    Ještě dodělám tuning a pak uvidíš
    ta chvíle už musí přijít
    ještě dodělám tuning a pak to se mnou vyzkoušíš
    co víc si můžu přát, co víc si můžu přát a chtít.

    R:



    Nebudu Tvá (Secrets of Love - DJ Bobo) - zpět nahoru -

    S: Už nikdy nebudu Tvá...

    H: Bylo krásný, když jsem náhodou
    mohl vedle stát.
    Každej moment prožít s Tebou ve dvou,
    nepospíchej, pojď si hrát.
    S: Už si nemyslím, že mě můžeš hřát,
    tenhle vztah je u konce.
    H: Řekni, proč se předemnou zavíráš,
    když chtěla sis mě brát.

    S: Nejsem ta třešeň na dortu co jdeš krájet
    budu pryč než stihneš cokoli říct.
    Jdu svádět mizery co chtějí do ráje
    už nikdy nebudu Tvá...

    H: To se mi snad zdá
    S: Už nikdy nebudu Tvá

    H: Pěkně si to zahrála, budu upřímnej
    já měl Tě vážně rád.
    věci si sbal a už se nevracej,
    to jediný si chci přát
    S: Nebyl jsi vůbec zlej, ani náhodou,
    jednou musel konec přijít
    H: támhle jsou dveře, tak už odejdi
    dokud jsem hlavou nad vodou.

    S: Nejsem ta třešeň na dortu co jdeš krájet
    budu pryč než stihneš cokoli říct.
    Jdu svádět mizery co chtějí do ráje
    už nikdy nebudu Tvá...

    H: To se mi snad zdá
    S: Nebudu Tvá
    Už nikdy nebudu Tvá

    Krásko, bláznit nebudu - nebudu
    vydám se napospas osudu - vydej se osudu
    v klubu opuštěnejch místo maji
    už vím že budu zase v háji - budeš v háji

    S: Nejsem ta třešeň na dortu co jdeš krájet
    budu pryč než stihneš cokoli říct.
    Jdu svádět mizery co chtějí do ráje
    už nikdy nebudu Tvá...

    H: To se mi snad zdá
    S: To se ti nezdá
    Sbor: Neměls jí chtít
    S: Už nikdy nebudu Tvá
    H: Nebudeš má...



    Těžkej Boj (Sk8er Boi - Avril Lavigne) - zpět nahoru -

    Nic se neboj
    udělám ten gril
    starej musim naložit na přívěs
    je velkej jak tank
    slušně prorezlej
    už je prostě hroznej.

    Ňák se zasek
    to neni prdel
    když jsem ho nakládal
    z korby sjel
    řítil se na mě
    první šel na řadu nos
    sunul se vpřed, tak jsem řval o pomoc.

    Tohle byl těžkej boj
    vážil skoro jak orloj
    měl jsem jít radši na pokr
    ležím celej rozbitej
    na jipce jak přejetej
    tři dny zpět jsem ještě cítil krk.

    Potíže mám
    s levou nohou
    bolí mě víc, když s ní chci pohnout.
    Nikdo mi nevěří,
    když snažím se říct,
    že průvan zabouch dlahu do dveří.

    Vynadal mi Fred,
    že je to mojí vinou
    neměl jsem hejbat s tou blbinou.
    Jak bych byl na tom
    kdybych si šel hrát
    byl jsem prostě dement, mohl jsem se šíleně smát

    Tohle byl těžkej boj
    vážil skoro jak orloj
    měl jsem jít radši na pokr
    mučí mě vzpomínka
    jak drtí má ramínka
    drží se jak ten největší lotr.

    Tohle byl těžkej boj
    vážil skoro jak orloj
    měl jsem jít radši na pokr
    mučí mě vzpomínka
    jak drtí má ramínka
    drží se jak ten největší lotr.

    Promiň, gril nebude stát
    v nemocnici musím zůstat
    až se vrátím snad to svedem
    ale nic neslibuju předem.
    Také fajnovej gril chci mít
    pěkně bytelnej a luxusní
    kde by se mohlo maso dobře hřát
    pěkně osolený se propíkat.

    Nic se neboj
    udělám ten gril
    starej nebudu nakládat na přívěs
    budu snad zdráv
    neriskuju smrt
    proč jsem se na to nevyprd.

    U konce je těžkej boj
    jdu k sobě na pokoj
    v paměti se zkušeností zlou
    už doma plánuju
    jak na gril vyzraju
    za chvíli mám tipů hlavu plnou.

    U konce je těžkej boj
    jdu k sobě na pokoj
    v paměti se zkušeností zlou
    už doma plánuju
    jak na gril vyzraju
    za chvíli mám tipů hlavu plnou.



    Hledám - zpět nahoru -

    Mám hlad po lásce čím dál větší
    mám hlad, touhu řízky neutěší
    hlad mám, ale zatím jsem sám.
    Spím sám, ač nejsem starý
    spím sám přestože by mě holky braly
    sám spím, protože lásku nevidím.

    R: Hledám tu, se kterou budu šťastný
    se kterou bude náš svět překrásný
    vím, že na mě taková čeká,
    taková, kterou už hledám léta.

    Pojď blíž jestli jsi ta pravá
    pojď blíž slečno chytrá, hezká, hravá
    blíz pojď a s časem nezávoď.
    Snad mám na holky špatnej čuch
    snad mám za úděl bludnej kruh
    mám snad na osud nadávat?

    Svý srdce chci lásce otevřít
    svý srdce nechám Amorem zaměřit
    srdce svý mám bez lásky bolavý.
    Můj dům zatím tichem vládne
    můj dům bez smíchu dětí stárne
    dům můj teď může být i Tvůj



    Mléčná dráha - zpět nahoru -

    Pojď se se mnou toulat mléčnou dráhou
    vysoko nad problémy a noční Prahou
    pojď se toulat v našich představách
    v nádherných i těch co jsou na vahách.

    R: Dráha mléčná je pro mnohé kouzelná
    Zda je věčná, to z nás nikdo nepozná
    Tak buď věčná stejně tak i statečná
    Lásko má.

    Společné bude naše dlouhé snění
    o tom jak se hvězdná seskupení mění
    o souhvězdích, slunci i kometách
    proč míváme z hvězdných dálek strach.

    Mléčnou dráhu sjedem ve zlatém kočáře
    už teď jsem všemi hvězdami ozářen
    těmi hvězdami jejichž věčný jas
    probudí vždy naději v nás.

    Budeme bloudit ve dvou naším snem
    s lehkostí všechny své krize překlenem
    plout oblohou, vznášet se v oblacích
    chce to odvahu se v těch dálkách neztratit.

    Mléčná dráha v našich srdcích místo má
    je tak krásná a přitom tak neupřímná
    v naších srdcích bude na věky věků
    i když se nevzdá svých tajemných převleků.



    Nuda - zpět nahoru -

    Nemám co dělat, souží mě nuda
    na kostce padjí jen čísla sudá.
    Kostku jsem vyhodil, ale nuda je větší
    náhle usnul jsem a už mě věší.

    R: Sen,sen, to byl zas sen
    ukrutnej sen, už musim z něj ven.
    Sen sen, to byl zas sen
    ukrutnej sen, už musim z něj ven.

    Debilní sen vkradl se v mou mysl
    popravčí přistoupil a tu vidím nesmysl.
    Popravčí místo lana přines si šití
    a teď mě kolem krku omotává nití.

    Nakonec zarazil špulku v má ústa
    ta poprava byla opravdu hustá.
    Nitě do krku mého se zaryly
    a toky krve se z něho valily.

    A už hlava z mého těla padá
    tělo se hroutí na holá záda.
    Pak jsem se probudil, bylo mi špatně
    znavenej snem, probírám se v šatně.



    Párty - zpět nahoru -

    R: Párty začíná nestůj opodál
    tanči co to dá, protože párty začíná.
    Nestůj opodál, partnera za ruku vem
    nikdo dnes není sám, užívej ten skvělý
    den, ten skvělý den...

    DJ už svoji šou zahájil
    ohňostroj lidem oči rozzářil
    každý se v rytmu hudby zavlní
    pohoda všechny v sále naplní.

    Nestyď se a neměj strach
    slečnu o tanec požádat
    můžete tančit klidně až do rána
    nonstop jede tahle vinárna.

    Když selhává práce svalů
    tak jdi posedět k baru
    s barmanem v náladě pokecej
    popij a pak si zase zatrsej.

    Tenhle večer patří nám
    je nejdelší z těch co znám
    nikde nezažil jsem lepší zábavu
    páry plní už i zahradu.



    Smolař - zpět nahoru -

    R:Proč smůlu mám to je ve hvězdách
    Bojovat proti tomu je jak házet na zeď hrách
    Proč smůlu mám, proč se mě drží
    Snad dostane rozum a odejde brzy.

    Přiznávám, že jsem smolař to mě souží
    je to celej život, jestli paměť dobře slouží
    Nevím, proč tohleto prokletí mám
    Už jsem si na něj zvyk, už moc nenadávám

    Nemůžu dělat běžné věci jako jiní
    má přítomnost v letadle katastrofu činí
    Kudy jít, když hromy jsou a blesky
    Jíst jen ovoce, který nemá pecky.

    Mnohokrát jsem si chtěl život vzít
    ale to jsem poznal, co je to za prevít
    Nenechá mě ani v klidu odejít
    Pád z desátýho patra snad nedá se přežít.

    Žádný vážný vztahy nechci mít
    s mojí smůlou není se čemu divit
    A tak sám hraji tu svoji roli
    I když není to lehké a často to bolí

    Vypadá to, že jsem tu jak ve vězení
    nic se nedá dělat, to se asi nezmění
    Doufám, že tím nikoho nezraním
    Začíná být věčností to moje čekání.



    Závislá - zpět nahoru -

    R: Už je závislá, už je závislá
    nekouká co do žil si píchá
    už je závislá, už je závislá
    blbě jí je a špatně se dýchá
    už je závislá...

    Když neměla si na cígo
    já byl sem vždy tvůj amigo
    tvoje fety jsem sponzoroval.
    Bylas holka krásná štíhlá
    teď je z tebe kostra bílá
    furt jsem se s tebou o tom dohadoval.
    Kapsy byly plný haše
    já tě chtěl vytáhnout z kaše
    ale nevěděl jsem jak na to jít.
    Pod rukama se mi ztrácíš
    už ty látky špatně snášíš
    chci s tebou přesto dál žít.

    Válíš se tu po zemi
    a úsměv máš zmrazený
    buňky pomalu odcházej pryč.
    Když vstaneš tak si malátná
    ráda by si fet nahmátla
    drog chceš čím dál tím víc.
    Samý techno nebo house-party
    už nemáš ani na párky
    značně ti ubývá sil.
    Já nastavoval ruku pomocnou
    pro tebe, dívku nemocnou
    abych tu s tebou co nejdýl žil.

    Venku houká sanitka
    už přinášejí nosítka
    doma dneska nebudeš spát.
    Máš strašný absťáky
    teď navedou tě na léky
    který budeš muset pravidelně brát.
    Ale já pevně věřim
    že zvládneš tenhle režim
    a zase se budem společně smát
    Už vidim rozkvetlý růže
    sebe jako tvého muže
    až se budem v létě brát.



    Čas - zpět nahoru -

    Co je to čas? Toť otázka dobrá
    všechny z nás zub času hlodá
    Jak dlouho tu budem?
    Kolik času máme?
    Kdy na věčnost půjdem?
    Koho z nás čas zklame?

    Čas plyne jak řeka
    ten uplatit nelze
    nikdo se ho neptá
    zda dožije se penze.
    Snad Matrix to není
    kde čas nemá roli
    čas životy mění
    ve vesmíru i v poli.
    Relativnost času
    učí nás školy
    kdo naslouchá hlasu
    přemýslý, nedělají z nás voly?

    Co je to čas?
    Toť otázka známá
    Umožní prožití krás
    i dá prostor skázám
    Kdo tráví svůj čas
    ku prospěchu všech
    ten uslyší vlídný hlas
    jiný hrozivý řev.

    Čas je ten,
    kdo zanechává nám vrásky
    je tu každý den
    zná naše tajné lásky.
    Když dny jsou sečteny
    osud času hlásí
    životy jsou dočteny
    však dál rostou klasy.



    Dopis - zpět nahoru -

    Bylas krásná, když jsem tě poznal
    na skleničku do vinárny hned jsem Tě pozval.
    Seděli jsme u stolu, pěkně jsme se bavili,
    informace hltali, navzájem se balili.

    Měl jsem pocit, že už lepší to být nemůže
    denně jsem Ti volal a posílal Ti růže.
    Byl jsem moc šťastný, když mohl jsem být s Tebou
    všechno co nás bavilo jsme mohli dělat ve dvou.

    Byli jsme si tak blízcí, měli stejné názory
    začali se před náma otevírat závory.
    Chtěl jsem dát svým citům volný průchod
    byl jsem bez obav, neměl jsem k nim žádný důvod.

    Proč všechno krásný má brzo konečnou?
    Proč se teď náhle rozcházím se slečnou?
    Nejhorší na tom je, že vůbec nevím proč
    svět se se mnou točí jako kolotoč.

    Jak je možné, že nedávno bylo vše v pohodě,
    chodili sme po pláži a koupali se ve vodě.
    A teď najednou říkáš, že jsi mi vzdálená,
    to opravdu nechápu co to všechno znamená.

    Dostává se mi od Tebe odpovědí nejasných,
    proč i další dny nejsou taky tak překrásný.
    Přesto tě mám lásko stále uvnitř sebe
    myslím na to jak krásně bylo vedle Tebe.



    Hobit - zpět nahoru -

    Mé jméno je Bilbo
    Pytlík ze Sáčkova
    přejte si co je vám libo
    jak doma se zde můžete chovat.

    Bilbo je velký dobrák
    pro všechny chce se drobit
    Do dýmky nacpe si tabák
    jako správnej hobit.

    Sice malý je vzrůstem
    ale má velké plány
    Cestování je jeho gustem
    obrovský poklad je lákavé přání.

    A tak jednoho dne
    sbalil si svých pět švestek
    připraven snad na vše
    přechází kamenný mostek.

    Opustil svůj rodný Kraj
    dál nikdy předtím nebyl
    přátelé o něj strach maj
    aby se v pořádku vrátil.

    Na své daleké cestě
    setkává se s obry,
    sleduje chod ve světě
    zjišťuje kdo je zlý a kdo dobrý.

    Mezi nepřátele jeho
    patří i zákeřní skřeti.
    Plno jich chuť na maso mělo
    podzemím zní jejich skřeky.

    Před nimi chodbami bloudil
    hledal z bludiště cestu ven
    Když byl na pokraji sil
    na zemi spatřil prsten.

    Prsten uchopí do ruky
    pak do kapsy ho vloží
    vůbec neměl potuchy
    co umožní mu prožít.

    Prsten byl majetkem Gluma
    který v jezirku žil
    ten koukal jak bluma
    když ztrátu prstenu pochopil.

    Za Bilbem se vydal
    chtěl milášška zpět
    ale hobit moc prstenu poznal
    dokázal zmizet hned.

    Tak nalezen byl ten
    kdo zlo v sobě skrývá
    mocný magický prsten
    jenž nad hostitelem vládu mívá.



    Jaro - zpět nahoru -

    Je konec března, přichází jaro,
    je konec zimy, přijde zas za rok.
    Stromy pomalu kvetou, zelenají se meze,
    na Pepíčka s Mařenkou už láska leze.

    Zaplněn lidmi je pražský Petřín,
    lásku ve vzduchu snad každý větří.
    Zkrátka všem se lýtka zapalují,
    v tento čas se mnozí zamilují.

    Ptáčci všude zpívají, rozkvétá se kvítí
    rosa se třpytí v pavoučích sítích.
    Ptactva k nám letí mnohdy velká hejna
    začínají být vidět sněhem skrytá lejna.

    Snad všemi rodinami zmítá ten neklid,
    když myslí na to, jak na jarní úklid.
    Vše se musí vydrhnout, ať se vše blýzká,
    velikonoční výzdobou září každá víska.

    Přichází k nám energie, ba i jarní únava
    začátkem léta budou volby, doleva nebo doprava?
    Ono to je stejně jedno, nové jaro přijde zas,
    ať je ve vládě Miloš Zeman nebo Václav Klaus.



    Léto - zpět nahoru -

    Máme tu zase překrásný léto
    plavci se topí a lekníny kvetou
    léto to je čas hlavně odpočinku
    tak vyběhni na stráň a popadni činku.

    Chvíli si zacvič, ať naběhne ti sval,
    pak vydej se na pláž a ňákou holku sbal.
    Krásnejch holek je na pláži jak much,
    musim uznat, že na nich nešetřil Bůh.

    Sluníčko září jak v loňském září
    a kde kdo v hospodách s přáteli paří.
    Ještě jedno pivko, ať neni žízeň,
    ze zapařených bot dostal jsem plíseň.

    Konec léta se kvapem blíží
    komando chlupatejch už se sem plíží.
    Prý že narušujem večerní pořádek
    odpovídáme jim bez háčků a bez čárek.

    Na sklonku léta jsme se ocitli,
    teď zažíváme smíšené pocity.
    Za pár dní do školy zase jít musím,
    tato představa se mi strašně hnusí.

    Můžem se těšit na léto příští
    a že snad nechytnem encefalitis klíští.
    Za rok se zase sejdeme spolu
    a uděláme útok na ňákou hospodu.



    Matrix - zpět nahoru -

    Všichni v Matrixu žijem
    ovládají nás stroje.
    My ozvem se a přijdem,
    až zjistíme kdo vyvolený je.

    Máme strach z agentů,
    jsou na každém kroku.
    Nechceme zalézat za plentu
    jsme jen banda cvoků?

    Ne, to si nemyslím,
    snad paranoidní nejsme
    nejsou to nesmysly
    Stroje vždy ví, kde jsme.

    Vyhlásili jsme válku všem strojům
    dostaneme je na skládku
    pak bude snad konec bojů
    budou reznout v tunách odpadků.

    Ten kdo s námi půjde
    a pomůže chránit náš svět
    každý hrdinou bude,
    když dostaneme ho zpět.

    Morpheus je ten, kdo nás vede
    Neo snad tím vyvoleným je
    když správná cesta ho svede
    tak stále existuje naděje.

    V Matrixu usilovně hledáme
    všechna možná zadní dvířka
    tak lehce se nevzdáme
    nezlomíme se jako sirka.

    Vědma ochotně Neovi napoví
    jestli je opravdu tím
    kdo na otázky odpoví
    zda je tím pravým vyvoleným.

    Snad finální je to verze
    snad není to jen beta
    snad ukončit program lze
    doufejme... pro záchranu světa.



    Maturita - zpět nahoru -

    Jak těžké je zůstat sám sebou?
    znělo moje téma
    emoce cloumaly se mnou
    byla i trochu tréma.

    Přitáhl jsem si papír
    v pravé ruce držíc pero
    vyjevenej jak tapír
    na záchod se mi chtělo.

    I překonal jsem stres
    já počal konat dílo
    vidím to jako dnes
    moje drahá třído.

    Mozek se mi vařil
    naplno zapojil jsem mysl
    s rozmem jsem ho dráždil
    aby nevznik nesmysl.

    Prvními nesmělými řádky
    zaplňoval jsem stránku
    už nebylo cesty zpátky
    vypl jsem hlasovou schránku.

    Jedna věta, druhá věta
    na papíře se jeví
    už je jich celá četa
    i když moc to není.

    Popsat pět stránek
    to byla silná káva
    zjevil se mi Šrámek
    a škodolibě na mě mával.

    Úvahy mi vždycky šly
    sic nelibě nesl jsem tu délku
    rozptlovaly mě švy
    u kolegyně na prádélku.

    Čas ke konci se chílí
    už bylo toho dost
    za malou chvíli
    uzavře se nám most.

    Chtěl jsem toho napsat víc,
    ale už nebyl čas
    měl jsem k tomu co říct
    tak někdy příště zas.



    Mekáč - zpět nahoru -

    Jednou takhle u Mekáče
    dostal jsem chuť na číze
    tak jsem si dal ke sváče
    rychlovku v téhle frančíze.

    Jeden, druhý, ejhle třetí,
    mizí do mě pochoutka
    hned si pro colu ještě letím
    prázdný obal letí do koutka.

    "Ať jsme tlustý na tři prsty"
    zní slova MC štamgastů
    kterým burgry mezi prsty
    mizí jak sklenice ochlastů.



    Modelka - zpět nahoru -

    Chodil jsem s jednou modelkou
    co uměla pěkně vrtět prdelkou.
    Sice v hlavě toho moc neměla
    a nejradši jsem byl, když mlčela
    ale moc pěkný to věšák byl
    se kterým se člověk rád pochlubil.

    Vydržel jsem to s ní zhruba rok
    na delší čas už neměla nárok.
    Tak drahá věc - to není pro mě,
    aby potloukala se jen tak v domě.
    Její údržba mi už nestála za to,
    řekl jsem jí: "Prostě smůla zlato".

    Tohle nebyla žádná správná slečna
    pro kreditku mojí byla nebezpečná
    jdu hledat jinou - co raději chytrá je
    aby doprovodila mě konečně do ráje.



    Nápady - zpět nahoru -

    V našich hlavách se rodí
    ven dostávaj se zřídka
    po kterých cestách chodí
    kdo z nás je ven získá?

    Jsou dost cenné
    vyvážit zlatem je nelze
    zároveň jsou směnné
    o tom vám nikdo nelže.

    Dík naším nápadům
    civilizace hojně vzkvétá
    jak asi bude národům
    až bude po nich veta?

    Hýbou veškerou vědou
    vlastně celým širým světem
    nápady naše činy vedou
    soupeříme i se světlem.

    Když to půjde tak dál
    co přinesou další roky?
    Vědec smyslů se vzdal
    udělá z nás lidské cvoky?

    Často zdá se nám
    že chytřejší lidé se rodí
    však jedná se o klam
    moderní postupující doby.

    Dnes plno věcí bereme
    prostě že tu jsou
    nejsou vidět vědci
    kterých jsou zásluhou.

    Jen na jejich základech
    můžeme dál stavět
    jinak by nastal úpadek
    vrátil by se nám pravěk.

    Člověk rodí se neznalý
    pak vědy se učí
    to, co před pár lety neznali
    to dnes bez problémů umí.

    Svými nápady naváže
    na to co již zná
    ať týká se to aviváže
    auta nebo letadla.

    Vynálezy znamenají však
    hlavně peníze a slávu
    když máš jich celej vlak
    pak užívej jich poprávu.

    Jen mysli vždy na to,
    zda neohrozíš tím lid
    spolupracuj s NATO
    nenech se teroristy ovlivnit.



    Necromancer - zpět nahoru -

    Temná postava jede lesem
    za ní je slyšet křik
    had se v trávě hrůzou třese
    málem se z kůže svlík.

    Jede, jede na lamě
    s velkou dýkou v černém plášti
    vypadá to náramě
    jak stádo koster za ním chrastí.

    Její tmavou tvář
    zdobí kostěná maska
    z očí jde ohně žár
    pod kopyty roští praská.

    Postava se zastaví
    na paloučku u lesa
    sama se sebou rozpráví
    skupina kostlivců nehlesá.

    Seskočí z lamy na zem
    tiskne ucho ke kamení
    vše ustrne jak mrazem
    když výstražné dává znamení.

    Poté skočí zpět na hřbet
    a něco si zamumlá
    odtud je lepší rozhled na svět
    hluboce se zadumá.

    O pár chvil později
    tváří v tvář stojí vrahu
    chvíli na sebe hledějí
    vrah má klobou, plášť a hůl.

    "Stůj ty jedna bestie"
    temná postava hlasitě mluví
    "co za hrdinství na tom je
    vraždit děti, ženy, chůvy?"

    "Vrať se odkud jsi přišel"
    zní dál temný hlas
    "jestli tě tu potkám příště
    na hlavě nezbude ti vlas."

    Vrah na svém věrném oři
    lehce sebou zavrtí
    "Chceš poznat jak kosti hoří
    nežli dočkáš se smrti?"

    Ten odvážlivec v klobouku
    byl nejspíš kouzelník
    ohnivé peklo udělat z palouku
    efektní byl trik.

    "Svěřenci moji vpřed"
    temná strana ujala se slova
    "ať nepřežije střet
    ten, kdo se jak prase chová"

    Kostry vpřed se daly
    skrz rozpálenou pláň
    za bídákem se hnaly
    až na sousední stráň.

    Kouzelník se nechtěl vzdát
    zvolil proměnu v hada
    aby pronásledovatele zmát
    a vpadl v jejich záda.

    Však bystrý temný muž
    odhalil tuto lest
    namířil na vraha nůž
    následoval těžký trest.

    Znehybnil toho hada hned
    kostry kolem oběti řadil
    bleskem protáhl mu hřbet
    a ohnivé koule smažil.

    Nevydržel ten nápor had
    po chvíli už měl dost
    pod skalním převisem pad
    jeho duch měl asi zlost.

    A tak šel dál temný muž
    šel dál zdejší zemí
    kdo vraždil spatřil jeho nůž
    a již mezi živými není.



    Nestůj v koutě, kotě - zpět nahoru -

    Když je ti smutno a čítíš uvnitř sebe žal,
    začni něco dělat ať posuneš se životem dál.
    I když tě někdo zklame,kdo ve tvém srdci byl
    nedopusť toho,aby naději v lásku zahubil.

    Otřep se znovu a narovnej své mladé tělo
    narovnej svojí duši, narovnej své čelo.
    Pohlédni vpřed, na to co tě čeká dál
    otevři se světu a nestůj opodál.

    Kdo hledá ten najde, říká známá fráze
    štěstí můžeš potkat na venkově i v Praze.
    Nelze jen čekat a vymlouvat se jen na osud
    ale i když se snažíš,lásku nemusíš najít dosud.

    Nemusíš jí ještě najít ale jsi k ní mnohem blíž,
    když nebudeš sedět v koutě, spíš na ní narazíš,
    držím ti pěsti, ať svoji pravou lásku máš,
    šance že ji najdeš je vyšší čím víc lidí znáš.



    Noc - zpět nahoru -

    Noc se blíží, vše do tmy se noří
    oči se klíží, tajemné stíny se tvoří.
    Noční zvěř začíná okolím slídit
    blíží se svačina je čas něco si chytit.

    Za světlem můry míří, plný je jich byt
    hmyz žerou netopýři, umí ho vhubit.
    Do nočního ticha cvrček svůj song cvrká
    sem tam někdo vzdychá, občas je slyšet sprcha.

    Na jasné obloze tisíce hvězd jsou vidět
    kdo alkoholem je poblouzněn vidí ufonů přílet.
    Je to správný důvod proč opustit byt
    když nemáš rád průvod teď venku je klid.

    Noc může být krutá skrz burácivý hrom
    pak bojí se i krůta vidouc padající strom.
    Blesky derou se nebem kroupy hledaj svůj cíl
    kdekoho to zebe kéž nebudou mít kill.

    To jsou dvě tváře jedna pěkná, druhá děsí
    jak příroda káže ne každý den spatříme měsíc.
    Někdo má noc rád jiný víc nebo míň
    v noci se hlavně má spát - ale víte s kým?



    Pavlínce - zpět nahoru -

    Nechoď ještě Pájo spát,
    pojď si se mnou chvíli hrát,
    do noci si se mnou povídat,
    má sovičko sněžná.
    Nemysli na ta trápení,
    která mají lidská stvoření,
    na věci co se nikdy nezmění
    má sovičko něžná.

    Znám jaký je tvůj žal,
    za jeho ztrátu nevím co bych dal,
    ale život, ten jde dál,
    a Tvá duše se trápí.
    Uchovej si krásné vzpomínky,
    po boku tvé úžasné maminky,
    při pohledu na její šaty s ramínky
    slzy album skrápí.

    Milovala Tě moc - jak Ty jí,
    šťastné vzpomínky nechť překryjí
    smutek a zármutek přebijí,
    statečná buď, Pavlínko.
    Nepřála by si žal Tvůj,
    protože v Tobě vidí obraz svůj,
    přála by Ti radost stůj co stůj,
    silná buď, Pavlínko.

    Je s Tebou každým dnem,
    každým ránem i večerem
    občas prostupuje Tvým snem
    z nebe se na Tebe dívá,
    nikdo vás spolu nevyruší,
    je ve Tvém nitru, ve Tvé duši,
    ve Tvém srdci které silně buší,
    starost o Tebe mívá.

    Neuzavírej se do sebe zlatí,
    ať Tvé kouzlo se nevytratí,
    nevyhasni jasný plamínku,
    zachovej sebe a v srdci maminku.




    Věnuji tuto báseň nejen Tobě,
    ale i Tvé mamce - ať jí znáte obě.
    Když velké smutno bude Ti po těle,
    nezapomeň - máš na světě přátele.



    Pátek - zpět nahoru -

    Nejlepší den, to je prostě pátek
    den plný radosti, den plný hrátek.
    Těšíc se na víkend lidé spěchají domů
    z práce a z kolejí kráčí alejí stromů.
    Kdo nenašel alej jde podél kolony aut
    ono je to jedno, člověk nemusí být skaut,
    aby se těšil na ty dva dny volna,
    kdy větší části občanů je práce volná.

    Lidé jsou v pátek myšlenkami mimo
    těší se na to, až si večer dají víno
    až dají jim pokoj pracovní příkazy shora
    až sejdou se v hospodě a nebude škola.
    Posilněni nápoji během páteční noci
    druhý den vstáti někteří nebudou moci.
    To vše patří k pátku, tomu magickému dni
    o jehož příchodu se celý týden sní.



    Pískoviště - zpět nahoru -

    Seděl chlapeček na písečku, a pořád jenom vřískal
    při dělání bábovičky zadřela se mu tříska.
    Mamča seděla opodál a slyšela ten jeho křik
    byla tam s kamarádkou, která v pomoci měla cvik.

    Jedním rychlým hmatem zbavila prstík dřeva
    aby chlapce utišila dala mu do úst žvýkat chleba.
    Jen co se děcko nasytilo začalo si znovu hráti
    ovšem teď né s bábovičkou ale s něčím v gatích.

    Pozorovala ho holčička jenž naproti tvořila hrad
    "co to ten kluk dělá?" začala se zvědavě ptát.
    Maminka chlapce to zaslechla a hned ujala se slova
    začala pečlivě vysvětlovat, proč se tak kluk chová.

    "Víš holčičko, poklopec, to je velice zákeřná věc
    dostane se tam písek dřív, něž stačíš říci švec.
    Aby ho vysypal pěkně všechen zase ven
    tak to dělá tím zvláštním, nezvyklým pohybem."



    Procházka - zpět nahoru -

    Půlnoční procházka za svitu měsíce,
    příjemná společnost a padnoucí střevíce.
    Klid vládne na louce, občas bzíkne muška
    mezitím co si pár něžná slůvka šušká.

    Držíc se za ruce brouzdají travou
    samé něžné doteky, mají náladu hravou.
    Kráčejí vedle sebe, klidně a bez cíle,
    stále blíže sobě a to až do chvíle,
    kdy jejich krok vystřídá vášnivé objetí,
    a nezkrotné vlhké rty začnou řádit v zápětí.

    Za pár okamžiků vůkol válí se šat,
    kdo z nás nemá touhu takhle si hrát?
    Je jim spolu krásně, měsíc je jim svědkem,
    při různých polohách na trávníčku měkkém.



    Protiklady - zpět nahoru -

    Každá mince má dvě strany
    padají orly, padají panny
    stejně tak svět ovládají dvě síly
    láska a svár budou tu a vždy byly.

    Zlo vyváží dobro, ženu zkrotí muž
    běloba kryje i černou tuž
    noc střídá den a východ západ
    mnohým dělá problém tuto věc chápat.

    Dvě strany má i skutek každý
    i co se týká například vraždy
    někomu pomůže, druhého ničí
    takový je svět, lecos v něm klíčí.

    Musíme doufat a věřit v to
    že nebude mít nad dobrem převahu zlo
    Až jednou nad láskou zvítězí svár
    my už tu nebudem, ale co bude dál?
    Snad se to nestane, snad rovnováha je pevná
    a naše společnost nedotkne se dna.



    Slimáček - zpět nahoru -

    Slimáček se slimí po louce, ke své díře míří
    tu slyší za sebou pytláka, jehož kroky se rychle blíží.
    Velký habán pytlák je, velké břicho a vyklenutý pysk,
    kam šlape, na to nehledí, hlavně, že bude zisk.

    Pytlák se dostal až tam, kde slimáček boj s časem svádí
    podrážka šestačtyřicítky kolem chudáčka řádí.
    Tráva kolem polehala po tom nešetrném vpádu
    ještě dvě píďě urazit má slimáček v plánu.

    Slimáček sliní co to dá, už je na pokraji sil,
    spěchá rychle za slimačicí, domov je jeho cíl.
    Svižně lačný pytlák staví k líci svojí zbraň
    a za bzukotu masařek hledá muškou mladou laň.

    Zanedlouho vyšla vzkutku obrovská rána
    mít slimáček bubínek, tak si zanadává.
    Laň netrefil - amatér, slimáčkovi způsobil velký šok,
    po střelbě na něj padla nábojnice, zbláznil se a je z něj cvok.



    Sny a Cíle - zpět nahoru -

    Nechci plout životem bez snů, bez cíle
    chci být pánem svých cest počítaných na míle.
    Jak jednou jeden chytrej člověk řek
    nevím zda to byl zrovna Řek:
    "lepší je vždy dělat něco něž nic"
    byl to člověk, který chtěl od života víc.

    Kdo zůstane v koutě jako tichá šedá myška
    málo kdo si jí všimne i když ze všech sil píská
    bude stárnout sama bez naplněných snů
    bez ohledu na to jestli je a nebo není Bůh.

    Život každého člověka musí mít smysl,
    aby černé myšlenky neotravovali jeho mysl.
    Ať je tvůj sen třeba mít super auto
    cesta kolem světa nebo postavit dům vlastní maltou.

    Nemůžeš čekat, že všechno přijde samo
    chce to dlouhou cestu jít, to věděl kupec Sámo.
    Někdy to chce riskovat i když jistota je snažší
    udělejte něco dřív, než vám stáří tvář svraští..



    Ti "Chytří" - zpět nahoru -

    Nechápu lidi, co si o sobě myslí
    že všechno vědí, ale plácaj nesmysly.
    Dělají se chytří, však logika vázne
    když někam míří, často plamen hasne.
    Mají též chutě v dávání rad
    ty mohou končit krutě, když jsou plné vad.

    Uznávají jen sami sebe, v ostatních vidí hlavně vady
    soudí je předem, podle toho jaké mají vnady.
    Tomu co nechápou, říkají brak
    tvrdí že nechrápou, i když není tomu tak.
    Na jejich činy se musí pět chvála
    mají pocit křivdy, když nejsou ve zprávách.

    Takoví lidé mají svůj vlastní svět,
    na svém písku si hrají jsou o dost let zpět.
    Nepřijímají žádné rady i když dobré jsou,
    že řídnou jim sady to není náhodou.
    Nezajímají je důkazy, jejich pravda je the best
    proto leckteré úkazy dovedou je pěkně splést.



    Touha - zpět nahoru -

    Touha je něco, co žene nás dál
    touha má velkou sílu jak se zdá.
    Kdo po něčem touží, má pro co žít
    touha je tím co v životě je třeba mít.

    Pokud je slabá nebo chybí zcela
    z života pomalu stává se cela.
    Stává se z něj pouze místo bytí,
    nudné a ubíjející prostředí k žití.

    Toužit může člověk po lásce či slávě
    po luxusním autu či peruánské kávě.
    Je to v podstatě jedno, touha ho drží
    i když se představa jen nejasně mlží.



    Vosa - zpět nahoru -

    Letěla vosa na Matějskou,
    šla si pořádně zamlsat,
    aby postavu měla hezkou
    vybrala si stánek plný vat.

    Z cukrové vaty jí oči září
    jak dvě blýskavé koule,
    po chvíli se blaženě tváří
    na břiše má pěkný boule.

    Jak odolat těm lákadlům
    co všude kolem sebe má?
    Začala podléhat nápadům
    že je všechny ochutná!

    Po chvilce už nemohla létat
    sedla na odpadkový koš
    takhle neměla se už léta
    - a tu uviděla zmrzku Mrož.

    Měli jste vidět tu melu
    když jí začala sosat
    na papíře od karamelu
    začla nebezpečně klouzat.

    Zrovna šel kolem asiat
    sebral zmrzku i vosu
    hmyz má k jídlu asi rád,
    pěkně si dal do nosu.



    Yeti - zpět nahoru -

    Bavily se u vína dvě postarší tety
    o tom jak je chlupatý legendární Yeti.
    První tvrdí - chlupy má, druhá - že je holý,
    není čemu divit se - obě jsou ze zvláštní školy.

    "Vsaď se Káčo o co chceš, že husté chlupy má!
    Víš jak je tam na horách zima ukrutná?"
    "Jaká zima? - je blíž slunci - sluní se jak turista,
    já naopak se vsadím, že je to horský nudista."

    "Takové bludy šíříš tu - mezi slušný lid,
    je prý věřícím Křesťanem, nudistou nemůže být!"
    "To přece vůbec nevadí - i když Křesťanem je,
    proto aby se nestyděl obývá širé Himaláje."



    Zima - zpět nahoru -

    Když vyhlédnu z okna vidím bílé stráně
    na kopeček Toníček tlačí svoje sáně.
    Až se dostane nahoru, tak se spustí z vršku,
    nádherné, vločky bílé, ozdobí mu držku.

    Sjezdovky jsou plné, sjezdaři svahy sjíždí
    též na tratích běžeckých je plno lidí.
    Jeden běžec za druhým ve stopě běží
    ten kdo tempo nezvládá podél trati leží.

    Venku za okny chumelí, sněhem pokrytá je krajina
    záchranáři čekají až utrhne se lavina.
    A nyní se dočkali, dispečink hlásí případ,
    musí rychle na místo neukázněné turisty chytat.

    Namrzlé jsou chodníky, kdekdo po nich klouže
    dnes je pěkné náledí, tam kde byly včera louže.
    Kdo si nedá bacha, ten zkončí na zemi,
    nikdo nemá protekci ba i ani Yemmi.

    Na rybnících vytvořila se vrstva ledu,
    pokud není dost silná, bruslaři půjdou ke dnu.
    Ale to jim nevadí, za ten risk to stojí,
    záhy hlouček chlapíků topícího se kluka loví.

    Doporučené odkazy

    FotoBrašna.cz
    - eShop s foto příslušenstvím
    Stream.cz
    - online TV
    Youtube.com
    - online videa